Můj zcela nevýznamný blog

Autentická francouzská restaurace v Liberci? Když jsme to poprvé slyšeli, měli jsme to za vtip. Nicméně jsme zjistili, že skutečně francouzský šéfkuchař si se svou rodinou takový podnik ve městě pod Ještědem otevřel. A protože na svých stránkách se chlubí i tím, že používá převážně kvalitní české suroviny, bylo rozhodnutí na světě – jedeme do Liberce.

Restaurace sídlí přímo v centru, nicméně ve velice nenápadném domě s malým štítek nad vchodem, který je ale čitelný až opravdu, když před ním stojíte. Jak jsme se ale přesvědčili, v sobotu večer tady bez rezervace nemáte šanci sehnat volné místo. My jsme rezervaci naštěstí měli. Interiér je rozdělen do dvou nevelkých místností, přičemž ze zadní lze vidět částečně i do kuchyně. Malinko nás zarazilo, že na barovém pultu bylo jakési skladiště podšálků a podobných věcí a pod okénkem do kuchyně jsou složeny plastové basy s pivem, ubrusy a talíře, působilo to v jinak vkusném a čistém interiéru poněkud nepatřičně.

Část obsluhy jsou rodilí Francouzi, kteří ale mluví i česky. Všichni jsou velice milí a vstřícní. Sympatické na restauraci je i to, že konečně zavádí v ČR logický systém, tedy že jídla se nepodávají po celý den ale obědy v době oběda (11-14 hodin) a večeře v době večeře (17-21) v ostatních časech jsou k dispozici pouze drobnosti ke kávě nebo vínu. Jídelní lístek tu mají nevelký, zato ve 3 jazycích (česky, francouzsky a anglicky) a ceny velice slušné. Dali jsme si k pití domácí citronovou limonádu, domácí ledový čaj a karafu vody (stojí tady 40 Kč). Z jídel nás zaujala samozřejmě klasika, tedy gratinovaná cibulová polévka s ementálským sýrem, dále jako předkrm tian z rajčat a kozím sýrem a hlavní jídla kachna s jablky a s omáčkou z jablečného moštu a pochoutka z kapra s kořeněnou omáčkou.

Nejprve ovšem přišel na stůl chléb a máslo. Bohužel moc nešlo na chleba namazat, protože bylo zjevně čerstvě vytažené z lednice a tedy tvrdé. Jako v každé dobré restauraci přišel i amuse bouche, tedy pozornost šéfkuchaře. Jednalo se o krůtí maso, plněné kořeněnou fáší na toastu z bílého chleba. Byl výborný, jen jsme nepochopili, proč byl servírován na jakémsi podšálku a ne na talíři?

Pak přišla polévka a předkrm. Cibulačka byla servírována ve stylové kameninové kokotce, tedy malém rendlíku s víkem. Čekali jsme trochu hustší polévku, nicméně tahle byla skvělá, výrazné chuti a zajímavé bylo použití nikoliv toastu z bílého chleba, ale klasické české topinky s ementálem. Ta k polévce ladila více než dobře.

Tian, neboli zapékaná zelenina po provensálsku s kozím sýrem byla krásně servírovaná a stejně tak i chutnala. Všechny chutě byly vyvážené a ladily spolu do opravdového chuťového zážitku. Konstatovali jsme už u amuse bouche, že obzvlášť rajčata byly opravdu skvostná, výrazné chuti, na jaká nejsme z českých restaurací moc zvyklí.

A pak už došly hlavní chody. Kachnička s jablky, to byla skutečná bomba. Tak výborně a chutně připravenou kachnu jsme asi ještě nejedli. Jablka nebyla jen ve formě moštu, ze kterého byla omáčka, ale současně i krásně upečené kousky jako příloha. Opravdový skvost. Žádné luxusní servírování, žádné umělecké kreace, i když tady jakousi ozdobou byla jednoduchá oplatka. Prostě se tady v tom jídle jde po chuti a to bohatě dostačuje.

Pochoutka z kapra byla také skvostná. I tady nechyběla oplatka, jako ozdoba. Upřímně, na obou jídlech byla zcela zbytečná. Kapří maso chutné a bylinky tomu všemu ještě dodávaly na exkluzivitě. k tomu výtečná francouzská omáčka zvaná mousseline a zelí s bramborami. Po dojezení hlavních chodů začal majitel a šéfkuchař v jedné podobě obcházet postupně všechny stoly a vyptával se, zda bylo vše v pořádku a jak nám chutnalo. Také jeden ze zvyků, který je vidět v málo českých restauracích.

Na závěr jsme nemohli neochutnat dezerty. S jedním jsme si byli jisti, tedy klasické francouzské palačinky crêpes s pomerančem, citrónem a karamelovou omáčkou Grand Marnier a vanilkovou zmrzlinou. Nechali jsme si velice příjemnou servírkou poradit druhý dezert a vyšlo to na další francouzskou klasiku, tedy crème brûlée s extraktem z levandule. Oba dezerty byly opravdu skvělé, perfektně připravené, servírované a lehké, osvěžující.

Placení proběhlo bez komplikací. Za celou naši výtečnou večerní hostinu jsme zaplatili 1.035 Kč. Naprosto skvělá cena za opravdu poctivou a výtečnou gastronomii. Kromě opravdových drobností je Le bistro skutečnou perlou a domníváme se, že přebírá štafetu nejlepší liberecké restaurace.