Můj zcela nevýznamný blog

Vybrat v Mladé Boleslavi restauraci, kterou bychom navštívili chvilku trvalo. Nakonec jsme se rozhodli pro restauraci Černá růže nejen podle zajímavých informací na jejich webových stránkách ale i podle vesměs pozitivních recenzí na webu a sociálních sítích.

Restaurace sídlí v historickém centru, hned u Staroměstského náměstí. Když jsme vešli, trochu se nám zatajil dech. Z fotek jsme čekali, že vejdeme do designového lokálu a místo toho jsme se ocitli v místnosti s dřevěnými stoly a lavicemi, prostě klasické pivnici. Ale hned k nám přiskočil sympatický mladý muž a odvedl nás jen hned za roh, kde jsme našli, co jsme hledali, tedy krásnou místnost s přibližně 20 místy. On něj jsme se dozvěděli, že je to sám mladý majitel. A protože nemá žádného investora a buduje restauraci jen ze svého, tak zatím nebylo dost financí na vybavení i přední části restaurace. Tím získal naše sympatie.

Dostali jsme nápojový, vinný i jídelní lístek. Vinný lístek, složený výhradně z autentistických moravských vín, kupodivu zaujal tím, že vína nebyla nijak předražená, jak vidíme ve většině jiných restaurací. 1 dl tu stojí 50-60 Kč. Také jídelní lístek tu mají krátký. K pití jsme si vybrali domácí zázvorovou limonádu, karafu kohoutkové vody (za ní si tu nic neúčtují) a dvě deci růžového vína z vinařství Nestarec. Mladý majitel a v sobotu večer současně také jediný číšník se nám omluvil, že nemají hovězí steak. Vybrali jsme si tedy polévku dne, což byla fazolová se slaninou, jako předkrmy tygří krevety, jelítko a kysané zelí a bůček, hrášek, máta, cibule (po vysvětlení pečený bůček s hrachovým pyré). Z hlavních jídel jsme zvolili nejprve žebra ve sladko-pálivé marinádě. Při objednávání nám ovšem majitel sdělil, že žebra bohužel také nemají. Takže jsme si vybrali steak z chmelového prasátka s jelítkem, jablkem, hruškou a hořčicí a jehněčí kotletu s petrželí, cibulí a granátovým jablkem. Chvilku po objednání přišel pan majitel opět s omluvou, že ani objednané krevety nemají, takže jsme si místo nich dali losos, kopr, okurka, kaviár (losos na způsob gravlax).

Nápoje dorazily rychle a byly všechny výtečné. Limonáda opravdu domácí, chutná a voňavá. O víně asi nemá smysl ani mluvit, protože vinařství Nestarec je jedno z opravdu nejkvalitnějších, které pracuje tradičními metodami.

První přišel amuse bouche. Byly to plátky hovězího na způsob pastrami, jak nám byly představeny s domácí tatarkou. Byli jsme napnuti, protože dva dny předtím jsme navštívili v Praze lokál, kde se kromě jiného na pastrami specializují. Byly chuťově výborné, nicméně do šťavnatých pastrami měly ještě daleko, byly hodně suché. Tatarka taky výtečná.

Pak už přišla polévka. Byla naprosto dokonalá, Krémová, chutná,kousky pečené slaniny příjemně křupaly. Navíc v polévce byly stroužky zřejmě lehce pečeného česneku, které jí dávaly ještě další chuťový rozměr. Konstatovali jsme, to byl asi nejlepší chod, co jsme v restauraci ochutnali. A to i přesto, že stála pouhých 55 Kč.

Pak dorazily předkrmy. Vepřový bůček byl výborný, křupavý, možná vypečená kůrka byla až moc silná. Ale chuť opravdu exkluzivní. Hráškové pyré taky dokonalé. Cibulový kroužek dobře připravený, křupavý.

Losos byl jemný, kaviár ho doladil k exkluzivitě. Oproti skutečnému gravlaxu v něm bylo méně kopru ale nijak to nevadilo. Doplnění kvalitně připravenou zeleninou z předkrmu dýchalo opravdu to, že si s ním kuchař dal opravdu práci.

Na hlavní jídla jsme si chvilku počkali. Vepřový steak byl skvělý, kombinace jablek, hrušek a jelítek skvěle s masem ladila. Maso bylo výtečně připravené, upečené a uvnitř narůžovělé a šťavnaté. Podle mého cibulový kroužek byl na jídle trochu navíc, stejně jako bramborová spirálka. Bohužel hlavní jídla byla servírovaná na pouze lehce vlažných talířích, takže za chvíli bylo vše vychladlé.

Jehněčí nijak za steakem nezaostávalo, bylo dokonalé, jemné a šťavnaté. K němu pastiňákové pyré, a překvapivě i müsli s rozinkami. Vše doplněno opět cibulovým kroužkem a bramborovou spirálkou. Zbytečně se opakující motiv, jídlo i bez nich bylo skvělé. Jen také velice rychle vychladlo kvůli studenému talíři.

Na závěr jsme si dali doporučený dezert, tedy pěnu z bílé čokolády, jasmínu s mangem a perníkem. Dezert byl naprosto dokonalý. Nakonec v něm nebyly jen plátky manga, ale i mangová zmrzlina. Jen to nebyla ani zdaleka čokoládová pěna, ta dokonale chutnající hmota měla spíše konzistenci hutného pudinku. Perník byl čerstvě upečený, domácí.

Placení proběhlo s malou komplikací, protože účtenka byla na obou stranách jakoby oříznutá. Prý došel papír v tiskárně a tak ho nahradili jiným, užším. Celkem jsme za naši bohatou večeři zaplatili 1.245 Kč. Navíc jsme posléze zjistili, že účet nesouhlasil, nicméně v náš prospěch. Víno bylo účtováno místo 55 Kč/dl pouze 45 Kč a limonáda na účtu nebyla vůbec. Restaurace Černá růže v nás zanechala trochu rozpačitý dojem. Zcela jistě, co se týká kvality jídel a použitých surovin je to opravdu skvělý lokál. Na druhou stranu jsme se setkali s několika poměrně základními chybami a přešlapy, které by se v restauraci této cenové úrovně neměly stávat. Přesto se sem rádi vrátíme až pojedeme přes Mladou Boleslav a mladému restauratérovi držíme palce.