Můj zcela nevýznamný blog

Kaňk je vesnice , která se stala součástí Kutné Hory. A jako v každé vesnici je na návsi hospoda. Tady se jmenuje Na Pašince. Ale kupodivu to není obyčejná vesnická hospůdka.
Když jsme do restaurace Na Pašince přijížděli, první co nás trklo, byla fronta hostů přede dveřmi. Ano, tady se stojí fronty na to, abyste se mohli v restauraci najíst. A to i přesto, že kapacita interiéru a malé předzahrádky je odhadem 150 míst. Takže první pozitivní signál. My naštěstí čekat nemuseli, měli jsme na oběd rezervaci. Lokál byl skutečně nabitý k prasknutí ale naše dvě místa se našla. Interiér působí příjemně, zdi plné různých artefaktů jako staré reklamní cedulky, krabice od prvorepublikových potravin a podobně.

Jídelní lístek nijak extra dlouhý. Jen nás trochu zarazilo, že většinu tvoří české klasiky nebo jejich variace a mezi nimi pak pár jídel „zcela mimo” jako třeba italské těstoviny nebo asijské sweet&sour. Ceny tu mají více než příjemné ale přitom nikoliv podezřele nízké. Vybrali jsme si menu dne (za 185 Kč), tedy terinky z kachních jater a z lesních lišek, krůtí sweet&sour s jasmínovou rýží a čokoládový mousse s ovocným salátem a sezamovou zmrzlinou. Dále jsme zvolili hovězí vývar s celestýnskými nudlemi a masem, carpaccio z hovězí svíčkové s parmezánovými hoblinkami a vepřovou pečínku s batátovo-bramborovým muffinem s bazalkou a šalotkovým krémem. K pití jsme objednali 0,5 l rakytníkové a okurkové limonáda a dále 0,15 l růžového vína Arte Vini.

Limonády dorazily v krásných karafách velice rychle, víno jsme nakonec museli připomínat, protože na něj obsluha zapomněla. Limonády skvělé, nepřeslazené, svěží a výborně vychlazené. Víno taky dobré.

Za maličkou chvilku dorazily předkrmy a polévka, na naše přání byla polévka naservírována společně s předkrmy. Hovězí vývar byl chutný voňavý, celestýnské nudle skvělé. Ve vývaru plavaly kousky měkkého hovězího masa. prostě polévka jako domácí.

Terinky nebyly vůbec špatné. Ta z kachních jater byla voňavá a doplněná želé z brusinek. Na terince z lišek byla sice nakrájená cibule, ale shodli jsme se na tom, že by jí slušel třeba nějaký jemnější ocet. Ale celkově i tohle byl výborný předkrm.

U carpaccia trpí české restaurace několika neduhy. Tady bylo maso nakrájeno pěkně a nebylo na talíři ještě zmražené, jak to často vidíme. Bylo chuťově dobré, nicméně i tady by si zasloužilo pár kapek kvalitního olivového oleje. Hoblinky sýra jsme identifikovali jako spíše chuťově výraznější granu, než jako parmazán, při jehož konzumaci jsou mezi zuby cítit krystalky kaseinu.

Hlavní jídla dorazila také velice rychle na to, kolik bylo v restauraci hostů. Vepřová pečínka s muffinem z batátu a brambor byla skvěle připravená a bylo to takové klasické hospodské jídlo v zajímavé variaci.

Sweet&sour nebylo špatné i když k chuti originálního asijského pokrmu to mělo hodně daleko. Kupodivu to nebylo jídlo, které bylo součástí jen zvýhodněného denního menu. Denní menu totiž bylo složeno výhradně z položek, které byly standardně na stálém jídelním lístku. Tenhle chod nás ale opravdu nezaujal.

A pak jsme dlouho a dlouho čekali. Celých 20 minut trvalo, než jsme dostali dezert. Začali ho roznášet polovině lokálu, takže jsme pochopili, že kuchař si ulehčil práci a dělal jich více najednou. Přesto byla zmrzlina už hodně měkká a skoro rozteklá. Nicméně dezert byl výborně připraven. Mousse chutný, ovoce opravdu čerstvé, voňavé a chutné a netradiční zmrzlina také chuťově výborná.
Placení kartou proběhlo bez problémů. Celkem jsme v restauraci na Pašince zaplatili za bohatý oběd neuvěřitelných pouze 604 Kč. Přes pár nedostatků je to jedna z nejlepších „obyčejných” hospod, kterou jsme navštívili a doporučuji ji každému, kdo se ocitne v Kutné Hoře a okolí.