Gastronomie 
No Comments Argentinský El Asador stále maličko pokulhává
Argentinskou restauraci El Asador v pražských Hrnčířích předcházela řada rozporupných referencí. My sami jsme ji v minulosti už navštívili soukromě a nebyli jsme zcela spokojeni. Ale protože se prý už vše zlepšilo, vyrazili jsme na další návštěvu.
Restaurace se nachází ve velkém samostatném objektu v postranní ulici. Interiér se skládá ze dvou pater. V dolním je restaurace a v horním bar. Ten jsme ovšem nevyzkoušeli. Měli jsme předem rezervovaný stůl. Restaurace byla v sobotu v poledne prázdná, celkem během naší návštěvy byly obsazeny 4 stoly. Atmosféra je tu formální, hosté jsou od vchodu uváděni hosteskou. Ochotný číšník nám hned pomohl z kabátů a přinesl jídelní a nápojový lístek. Je tu částečně otevřená kuchyně to znamená, že vzadu je příprava a veškeré maso se připravuje na velkém grilu před zraky hostů. K pití jsme si objednali zázvorový čaj, 0,15 l sklenku vína Malbec, minerálku a domácí bezinkovou limonádu. Z denního menu padl výběr na marinované obří olivy, s česnekem, olivovým olejem a bylinkami, ze stálé nabídky jsme zvolili klepané carpaccio z hovězí svíčkové Aberdeen Angus, s čerstvými žampióny, rukolou a parmazánem, dýňovou polévku s kozím sýrem, jablečným medem a praženým sezamem. To byly předkrmy a polévka a pak jsme rozhodovali, co ochutnat z grilovaných mas, tedy hlavního sortimentu restaurace. Nakonec to vyšlo na cuadril z argentinského masa Aberdeen Angus, tedy hovězí zadní steak z horní části kýty ze stálého lístku a z denního menu grilovaný burger z uruguayského hovězího krku, s jalapeňos papričkami, marinovanými houbami a dipem z modrého sýra se steakovými hranolky. Ke steaku jsme si ještě objednali jako přílohu bramboru pečenou v alobalu se zakysanou smetanou a domácí česnekovou majonézu.
První dorazily nápoje. Bohužel opět, jako v mnoha dalších restauracích, jsme nedostali bezinkovou (z bezinek, plodů bezu černého) ale bezovou limonádu (z květů bezu černého). Je s podivem, jak profesionálové nevědí, co nabízejí. A opět opakuji příměr. Je to podobně, jako kdyby nabízeli plněnou smaženou cuketu a přinesli plněný smažený cuketový květ. Jako bezová byla limonáda výborná. Stejně tak i čas a víno, které nám ovšem obsluha donesla až po naší urgenci před hlavními chody.
Jako první chod jsme dostali amuse bouche, tedy pozornost z kuchyně. Byla to výtečná rajčatová tapenáda s chlebovými čipsy. Skvěle jsme naladili chuťové buňky na předkrmy. Současně s amuse bouche přišly i nakládané olivy, kterým chuťově nebylo opravdu co vytknout.
Ani jsme se nenadáli a přišly předkrmy a polévka. Trochu nás to překvapilo, že polévku servírovali současně s předkrmy, nicméně ty byly studené, takže jsme se nejprve pustili do ní. Byla lahodná s jemným kozím sýrem a vše doplňovala nezvykle sezamová semínka. Obsluha se nás ještě optala, zda bychom chtěli i domácí pečivo. Trohu nás překvapilo, že se na to ptá, protože k předkrmům by asi mělo být pečivo servírováno automaticky. Nicméně bylo opravdu domácí a výtečné.
Carpaccio bylo opravdu výborné. Masíčko se doslova rozplývalo na jazyku. Oproti mnoha jiným restauracím, bylo posypáno skutečně kvalitním chuťově výrazným sýrem parmazánového typu. Prostě jednoznačně od nás kladné body. Ani obřím nakládaným olivám chuťově nebylo opravdu co vytknout.
Na hlavní chody jsme si chvilku počkali. Hamburger vypadal impozantně. Maso bylo uvnitř krásně růžové a šťavnaté. Také ostatní ingredience za ním nezaostávaly. Kolečka papriček jalapeňos dávaly celému pokrmu ten správný říz. Domácí hranolky byly křupavé a uvnitř dokonale měkké.
Steak z kýty jsme si dali v té nejmenší porci, tedy 180 g. Maso bylo měkkoučké, uděláno pěkně medium. Bylo šťavnaté a chutné. Domácí česneková majonéza byla také bez chyby. Brambora, pečená v alobalu byla chuťově hodně fádní. Je škoda, že k jednomu z nejkvalitnějších mas se podávají brambory ze supermarketu, které postrádají chuť. Ale to je „nemoc“ většiny restaurací v ČR.
Na závěr jsme si dali ještě cappuccino a jako dezert jsme si vybrali piňa asada, tedy restovaný ananas s pomerančovou šťávou a kubánským rumem, s kokosovou zmrzlinou v ananasovém chipsu. Káva byla běžné kvality. Vlastní dezert překvapil dokonalou kombinací chutí. Kokosová zmrzlina byla dokonalá a krásně ladila k ananasu a pomerančové šťávě s rumem.
Placení kartou proběhlo bez problémů. Celkem jsme za oběd zaplatili 1.446 Kč. Cena celkem odpovídající kvalitě, nicméně například pečená brambora nevalné chuti za 98 Kč zcela určitě neodpovídala. El Asador se od naší poslední návštěvy opravdu zlepšil ale stále to ještě chce doladit detaily, protože v restauraci této cenové kategorie už opravdu záleží na každé maličkosti.