Gastronomie 
No Comments Pražská Tiskárna až na dvě maličkosti dokonalá
Restaurace Tiskárna v pražské Jindřišské ulici nese název podle tiskárny cenin, která v domě sídlila od první republiky. Podnik byl teprve nedávno otevřen a pozval nás, abychom si ho sami zkusili.
Restaurace se nachází hned naproti známé ulici Nekázanka. Je rozdělen do několika samostatných místností. My jsme si vybrali tu prostřední ve dvoře domu se skleněnou střechou a také s výhledem do otevřené kuchyně. Obsluha o nás věděla a bylo na ní trochu znát nervozita. Nicméně jsme pozorovali i jak obsluhují ostatní stoly a konstatovali jsme, že jsme nebyli obsluhováni nijak výjimečně. Jídelní lístek měl dokonce tři části. Jedna byla speciální prosincová nabídka a stálé menu se dále dělilo na nabídku jídel 1. republiky a ostatní. K pití jsme si nechali přinést okurkovou a pomerančovou domácí limonádu. Z jídel jsme vybrali z prvorepublikového menu hříbkovou polévku s kapustou, zahuštěnou rýží se zeleným hráškem a lahůdkovou slaninou, zastřené vejce Châteleine s artyčoky, gratinované omáčkou „Béchamel“ a parmazánem a hlavní chod zadělávané telecí karbanátky s husími játry a morkem s krémovou omáčkou a krupicovými noky. Ze stálého lístku jako předkrm volskou tlamu, tedy salát z hovězích líček s fenyklem a feferonkami a kváskovým chlebem a jako hlavní chod roládu z vepřového boku na černém pivu s uzenou paprikou, listovým špenátem se smetanou, mačkanými bramborami s brynzou a slaninou. K předkrmu a polévce jsme si ještě objednali místní domácí pečivo, tedy briošku a žitný chléb.
První nám dorazily limonády. A světe div se, nebyly z kupovaných sirupů jako ve většině jiných restaurací ale byly opravdu domácí, čerstvě udělané. A byly nepřeslazené a výtečné. Pak dorazila polévka. Stylově servírovaná, kdy na slaninku, hříbky a krutonky servírka přímo u stolu nalila vše ostatní. A jak skvěle byla servírována, tak i skvěle chutnala. Hříbky skutečně vynikaly, byly voňavé a chutné a všechny ostatní ingredience je dokonale doplnily.
Po chvíli přišly i předkrmy. Zastřené vejce ve stylové misce bylo opravdu dokonalé. Všechny ingredience jemné, perfektně sladěné aby ani jedna nepřebíjela ty ostatní. Takže další dokonalý chod.
Malou výtku ale zasloužilo pečivo. Ne že by nebylo dobré, právě naopak. Ale pod pojmem domácí brioška si člověk představí pěkně dozlatova upečenou bulku. Tady jsme dostali naservírovány plátky žitného chleba, pečeného ve čtverhranné formě a vedle toho plátky ve stejné formě pečené bílé pečivo, které bylo z brioškového těsta. Výtečné pokrmy by si přece jen zasloužily i s péčí upečenou briošku klasické formy.
Hovězí líčka byla také v klasické, i když dnes už málokde podávané úpravě. Tedy lehce nakyselo s hořčičnými semínky a kousky fenyklu. I tady byly chutě perfektně sladěny a vyváženy. Maso bylo měkkoučké, jen se na jazyku rozplývalo.
Hlavní chody přišly velice rychle poté, co jsme dojedli předkrmy. Telecí karbanátky byly dalším příjemným překvapením. Noky servírované zvlášť ve smaltovaném rendlíku. Masíčko bylo jako dort, chutné a jemné. Omáčka také jemňounká ne příliš chuťově výrazná aby nepřebila jemnou chuť telecího. Nadrobno nakrájená zelenina a noky tuhle gastronomickou pohádku jen podtrhly. Porci jsme nedojedli a obsluha nám ochotně zbytek zabalila s sebou.
Roláda z bůčku měla nádhernou zlatavou barvu. Pro hosty, kteří moc nesolí, by byla trochu slanější ale to k pečenému vepřovému bůčku prostě patří. Maso výtečně připravené a chutné. Co ale v tomhle jídle naprosto bezkonkurenčně kralovalo, byla kombinace šťouchaných brambor a bryndzy. Slaninka příjemně křupala a tenhle chod ukázal, že kuchyně umí nejen vyvážené chuti v jemných jídlech ale io v pokrmech chuťově výrazných. Moc jsme si pochutnali.
Na závěr jsme jako sladkou tečku vybrali z prvorepublikové nabídky datlový dortík s máslovým krémem, čokoládovou polevou a marinovanými datlemi. Byl pěkně naservírován, nicméně jsme očekávali něco trochu jiného. Vlastní dortík byl výtečný, plněný skvělým krémem, nicméně jeho sladká chuť zcela přebíjela chuť datlí, ze kterých bylo jakési pyré, na kterém seděl. Nebylo to vůbec špatné ale pod pojmem datlový dortík jsme očekávali převládající chuť hlavní suroviny.
Nutno podotknout, že prvorepubliková jídla byla servírována i ve stylovém porcelánu, což příjemně navozovalo i tu správnou atmosféru. Protože jsme byli na pozvání podniku, neplatili jsme náš sobotní oběd. Celkem by vyšel na neuvěřitelných 1.087 Kč. Neuvěřitelných proto, že za tuhle cenu si v historickém centru hlavního města dát v restauraci tak menu pro jednoho. Restaurace Tiskárna nás překvapila kvalitou jídel, příjemným prostředím, kompetentní obsluhou a cenami. Přes naprosté drobnosti, které jsme tu našli jako nedokonalé, sem určitě zajděte. My se určitě vrátíme.