Můj zcela nevýznamný blog

Jižní Morava zrovna kvalitní gastronomií obecně moc nevyniká a tak jsme chtěli vyzkoušet, zda alespoň moravská metropole se tomuhle trendu vymyká. Nechtěli jsme testovat žádnou z drahých luxusních restaurací a tak jsme vybrali lidové Bistro Franz na Veveří, které ovšem má velice pozitivní reference.

Bistro je v dolní části ulice Veveří, tedy přímo v centrų Brna. Bohužel jsou tu trochu problémy s parkováním, protože přestože je ulice dostatečně široká, pokud zaparkujete u chodníku, městská policie tu chodí a odtahuje, protože od tramvajové koleje nezbývá předepsaných 3,5 metru ale odhadem jen 3 metry. Bohužel zvenčí bistro nevypadá zrovna vábně, protože sídlí v domě s poměrně schátralým zevnějškem, opadanou omítkou a posprejovaném. O to větší kontrast je, když vejdete do interiéru. Čistý a příjemný design evokuje přesně to, jak se bistro prezentuje, tedy podnik s jednoduchou domácí stravou.

Bistro funguje na principu každý den se měnících poledních a večerních menu za jednu cenu a stálé nabídky snídaní. Protože my jsme přišli na oběd, byl výběr ze dvou hlavních jídel a polévky nebo salátu. Vyzkoušeli jsme tedy kompletní nabídku, tedy zimní zeleninovou polévku s fenyklem a rajčaty, houskové knedlíčky s parmazánem, špenátovým soté a kyselou smetanou a kuře pečené na pomerančích a celeru s bílými obřími fazolemi a karotkovým pyré. K pití domácí bezovou limonádu, zelený čaj a bílé víno z autentistického vinařství Oty Ševčíka z Bořetic.

Polévka naznačila, že si v Bistru Franz asi pochutnáme, protože byla opravdu výborná i když takřka neslaná. Nicméně polévka se dá na stole bez problémů dosolit. Byla správně horká a chuťově silná. Zjevně uvařená bez použití polotovarů nbo nekvalitních surovin. Fenykl jí opravdu doslova slušel.

Pak přišly hlavní chody. Knedlíčky výtečné, jen trochu jiné, než byly na nabídce. Po kyselé smetaně ani stopy, naopak přibyly výtečně připravené houby. Zklamáním byl deklarovaný parmazán, který konzistencí a chutí zcela jasně žádným parmazánem nebyl. Optali jsme se obsluhy a ta nám bez okolků sdělila, že je to „naprosto pravý parmazán Gran Moravia“. To nás tedy velice rozesmálo, protože jsme byli právě na cestě z reportáže u výrobce Gran Moravie a u něj jsme právě mluvili o problémy, kdy u nás jejich levným sýrem restauratéři nahrazují dražší parmazán a šidí tak hosty.

Kuře bylo naprosto skvostné a dá-li se o něm něco více říci, tak opravdu jak od babičky. Netradiční kombinace s fazolemi a karotkovým pyré dávala masu s příchutí cistrusů nový rozměr. Kůžička dokřupava propečená jen vše krásně doplňovala. Pokud tu takhle vaří každý den, není divu, že je bistro tak oblíbené.

Nakonec jsme neodolali ochutnat nějaké sladké dobroty. Vybrali jsme si cheescake z místní výroby a pak brownies dort od spřátelené cukrářky. Oba byly skvělé. Čaj byl také servírován správně a chutnal dobře. Limonáda byla opravdu domácí, nepřeslazená s výraznou chutí a vůní bezového květu. Vína tu nabízejí výhradně moravská, což se ovšem v moravské metropoli dá očekávat. Nicméně ceny jsou tu více než příznivé. Je vidět, že tady se snaží nabízet kvalitní jídlo a vydělávat tedy na vlastním umění a ne, jako většina restaurací u nás, za otevření lahve si restaurace naúčtuje 100 a více procent z ceny prodávaného vína. Tedy klobouk dolů před Bistrem Franz.

Celkem jsme v restauraci zaplatili za náš oběd 446 Kč, což je vzhledem ke kvalitě a příjemnému prostředí opravdu suma odpovídající. Určitě se sem ještě někdy vrátíme a doporučujeme návštěvu všem, kdo do Brna zavítají.