Gastronomie 
No Comments Dobrá česká hospoda Na Stodolci
Malebná obec Chřibská je známá jako výchozí bod k návštěvě Národního parku České Švýcarsko. My jsme sem nepřijeli ale obdivovat přírodu ale do restaurace Na Stodolci, která má velice dobré reference a kterou jsme chtěli vyzkoušet na vlastní kůži.Příjezd je značen už z hlavní silnice, protože samotná restaurace leží stranou v opravdu klidném a kouzelném zákoutí obce. Majitelé provozují i penzion, takže se tady lze i pohodlně ubytovat. Vše v krásných původních objektech, typických pro tento kout republiky. Restaurace se dělí na dva prostory. Jeden menší s barem a výčepem a druhý větší ve stylu selské světnice. Měli jsme pro jistotu předem rezervaci, nicméně restaurace byla zaplněna tak ze tří čtvrtin. To ovšem bylo až dost, vzhledem k tomu, že venku celý den střídavě sněžilo, pršelo a občas vysvitlo jen na chvíli slunce. Velice milá obsluha, což je jedním z opravdu největších kladů podniku, nás usadila a nabídla stálý jídelní lístek i denní menu.
Na stálém jídelním lístku bylo i regionální menu, tak jsme si ho objednali. Sestávalo se z filátka z uzeného pstruha s tataráčkem z červené řepy a domácím bílým chlebem, hovězích líček na víně s kořenovou zeleninou a bramborovou kaší a domácího borůvkového lívanečku. Dále jsme si z denního lístku objednali domácí kuřecí paštiku s borůvkovou marmeládou a ze stálé nabídky kapustové karbanátky s houbami, bramborem a česnekovým dipem. K pití litrovou karafu kohoutkové vody (za 30 Kč), domácí malinovou limonádu a 3 dl jablečného moštu (účtují ho po jednotlivých dl).
První dorazily nápoje a pozornost kuchyně, což byly dva výtečné křupavé škvarkové minipagáčky. Stejně výtečná byla opravdu domácí malinová limonáda s kousky malin. Jablečný mošt byl také lahodný.
Předkrmy přišly také velice rychle. Uzený pstruh krásně voněl a neméně skvěle i chutnal Proč ale restaurace nazává sekanou červenou řepu tataráčkem, to nám nebylo jasné. Tatarák je pokrm z hovězího masa, popř. s přivřením obou očí i z masa jiného. Ale zcela určitě není tatarákem sebelépe nasekaná zelenina. Nicméně i ta byla dobrá. Bílý chléb k předkrmu nebyl, nahradila ho skvěle vypadající banketka. Bohužel byla trochu gumová.
Kuřecí paštika byla naprosto dokonalá a kombinace s borůvkovou marmeládou z ní udělala nejlepší chod, který jsme Na Stodolci ochutnali. Bohužel i k ní byla gumová banketka. Navíc velikost banketky neodpovídala velikosti porce paštiky. Takže druhý plátek jsme už dojídali bez pečiva.
Hlavní jídla přišla také bleskurychle. Hovězí líčka perfektně připravená, maso se jen rozsýpalo. Omáčka dobrá, jen chuť vína v ní trochu zapadala. Jedli jsme už stejný recept jen chuťově výraznější. Bramborová kaše a zelenina standardní.
Česká a v restauracích trochu pozapomenutá klasika, tedy kapustové karbanátky byly výtečné. Navíc houby v nich jim dodávaly ještě další čichový i chuťový rozměr. Brambory dobré a navíc dobře ochucený salát.
Na moučník jsme chvilku čekali. Ale vyplatilo se. Lívaneček s borůvkami byl jako od babičky. A byl skvělou tečkou za celým naším obědem.
Placení kartou proběhlo bez problémů. Celkem jsme za oběd zaplatili 793 Kč. Ceny tady tedy nejsou úplně nejnižší ale odpovídají turisticky zajímavé lokalitě a kvalitě. Na Stodolci nečekejte žádné gastronomické zázraky a kreace. Před drobné nedostatky je to skvělá tradiční česká hospoda s poctivou kuchyní.