Pyšelská Sokolovna – dobrá vesnická hospoda
Kousek za Prahou, v Pyšelích, prý je hospoda, kde se skutečně skvěle vaří. Takové zvěsti jsme opakovaně zaslechli a tak jsme se sebrali a do restaurace Sokolovna v Pyšelích se vydali vyzkoušet, zda pověsti nelžou.Restaurace je přímo u hlavní silnice, která přes Pyšely vede. jak její název naznačuje, nachází se v bývalé obecní sokolovně. Zrovna bylo živo i na zahradě, přes zimní teploty, protože tu probíhala příprava zabíjačkových dobrot. Udělali jsme si předem na sobotní oběd rezervaci, což bylo zjevně dobré rozhodnutí, protože rezervace byla na všech stolech uvnitř. Interiér restaurace je pěkný, čistý, ve stylu klasické české hospůdky.
V poledne tu neplatí stálý jídelní lístek, pouze obědová nabídka. Ta navíc byla obohacena zabijačkovými specialitami. Nicméně nás trochu zarazilo, že jsme nedostali žádný nápojový lístek a víceméně jsme se museli ptát servírky, zda to či ono mají. Nakonec jsme objednali malé velkopopovické pivo, karafu kohoutkové vody a domácí zázvorovou limonádu. Ceny jsme ale bohužel neznali. K jídlu jsme si objednali teplé škvarky s chlebem, frankfurtskou polévku, zabijačkový guláš s houskovými knedlíky a vepřový řízek s domácím bramborovým salátem.
Nápoje dorazily takřka bleskově. Byly bez problémů, domácí zázvorová limonáda opravdu domácí a chutná. Pak přišly škvarky a polévka. Škvarky byla skutečná lahoda, křupavé, chutné, možná chtěly trochu osolit. K nim výtečný měkoučký a voňavý chleba.
Frankfurtská polévka nebyla vůbec špatná. Jemná konzistence, vůně a v ní docela dobré párečky. I na polévce jsme si pochutnali.
Hlavní jídla přišla překvapivě rychle. Zabíjačkový guláš byl dobrý, plný kousků ledvinek a dalších vnitřností. Omáčka poctivá, výborně ochucená. Překvapily nás i knedlíky, které byly opravdu houskové, tedy s kousky housek. I tenhle chod jsme si užili.
O vepřovém řízku ve zdejší restauraci jsme už slyšeli a také proto jsme si ho objednali. Nebyl sice “jak sloní ucho” jak jsme slyšeli, nicméně byl šťavnatý a dobře připravený. Bramborový salát byl skutečně domácí a také nám chutnal.
Na závěr jsme si objednali dezert, tedy meruňkový koláč s drobenkou. Ten byl velkým zklamáním. Že na něm bylo více těsta a méně meruněk, to by se dalo ještě přehlédnout. Ale těsto bylo tuhé jak podešev. Takže jsme jen okusili a nechali na talíři. Kupodivu se obsluha nijak nepodivila nad tím, že jsme ho nesnědli a bez řečí ho odnesla.
Placení proběhlo bez problémů, zaplatili jsme za oběd 419 Kč. Až z účtu jsme se dozvěděli ceny nápojů a to,m že tu za kohoutkovou vodu s citronem účtují pouze symbolických 17 Kč. Příjemně nás překvapilo, že nám nebyl účtován dezert, zřejmě obsluha zaslechla náš komentář k němu. Nicméně mohla se zeptat, proč nám nechutnalo a ostatně i u ostatních jídel se nikdo z obsluhy nezajímal, zda nám chutná a zda je vše v pořádku.
Takže závěrem, Sokolovna v Pyšelích jistě kvalitou jídel ani cenami neurazí. My ji poznali jako klasickou dobrou vesnickou hospodu. I když při pohledu na jejich stránky a stálé menu, kde se vyskytuje poměrně dost italských jídel, máme dojem, zda českou hospodou není jen v poledne. Absence nápojového lístku je ovšem nejen pro hosta nekomfortní ale i protizákonná. Nicméně pokud bychom se v Pyšelích ještě někdy objevili, určitě bychom sem na jídlo zašli.