Můj zcela nevýznamný blog

Když jsem se rozhodoval, co si na přebíjení koupit za vybavení, nebyl jsem z toho moc moudrý. Tehdy jsem vlastnil pouze 2 ráže – 9×19 mm a 7,62×25 mm, z toho tu druhou jsem přebíjet neuvažoval, protože ještě byly levné zdroje armádní munice. Navíc s ní stříleli všichni a tedy na střelnicích byla halda ocelových nábojnic, které se nedají reálně přebíjet (i když existují naprostí extremisté, kteří je také přebíjejí).

Takže první důležitou věcí bylo nastudovat, jaký typ lisu koupit? Měl jsem v tom ze začátku trochu hokej, ale pak jsem pochopil. Přebíjecí lisy se dělí na dvě skupiny a jednu podskupinu:
1. Jednooperační – lisy, kde je místo jen na jednu přebíjecí matrici. Na jedno zatažení páky, tedy jeden zdvih lisu, se provede jedna operace. Pak je potřeba matrici vyšroubovat, našroubovat další a provést druhou operaci. Ty celkem jsou 3-4, podle typu náboje. V praxi se prostě nasadí matrice, provede se operace na všech nábojnicích, pak se vymění a opět se provede druhá operace na všech nábojnicích atd.
2. Víceoperační – lisy, kde jsou současně upevněny matrice na všechny potřebné operace. Jedním zatažením za páku se provedou najednou všechny (pod matricemi je stejný počet držáků nábojnic a nábojnice se postupně otáčejí od jedné matrice ke druhé). Tedy co jedno zatažení páky, to jeden hotový náboj.

Zvláštní skupinou jsou tzv. turrety. Jsou to v podstatě jednooperační lisy, kde držák nábojnice je na pístu lisu a nad ním je jakási věžička nebo strojařsky revolverová hlavice (od toho název typu lisu), na které jsou umístěny všechny potřebné matrice. I tady se na jedno zatažení páky provede pouze jedna operace ale není potřeba vyšroubovávat matrice, stačí pootočit hlavici a při dalším zatažení provést hned další operaci. A tak postupně všechny až je náboj hotov. Hlavice se otáčí buďto ručně nebo je lis opatřen jednoduchým automatickým  systémem otočení hlavice o jednu rozteč při každém pohybu páky dolů.

Zleva jednooperační lis s “O” rámem, turret a víceoperační lis. Všechny od firmy Lee Precision.

Můj kamarád Štefan měl jednooperační lis. Doslova si s každým nábojem hrál. Jenže Štefan byl v invalidním důchodu, chodil o dvou francouzských berlích a tedy přebíjením trávil užitečně svůj volný čas.  To jsem tak úplně nechtěl. Nebo lépe řečeno, přebíjení mne začínalo zajímat a bavit stále víc, nicméně vyrobit 50 nábojů za hodinu, to mi připadalo docela zdlouhavé. Takže po poradě v prodejně jsem se rozhodl pro turret. Ten je kompromisem mezi takřka manufakturní velkoprodukcí na víceoperačním lisu a velice pomalým a zdlouhavým procesem na jednooperačním lisu. Zakoupil jsem variantu se 4 pozicemi pro matrice (je ještě varianta pouze se třemi). Na trhu bylo a stále je několik výrobců přebíjecích lisů. V poměru cena/kvalita ovšem zcela jednoznačně vede americká firma Lee Precision. Sice její levnější řada lisů má tělo z hliníkové slitiny ale na druhou stranu pokud nepřebíjíte velké ráže, kde jsou potřeba i velké síly na lisu, pak bez problémů vydrží. Já mám svůj hliníkový Lee turret už více jak 15 let a funguje bez problémů.

Z mé zkušenosti jsem v naprosté pohodě schopen za hodinu na turretu vytvořit 200-250 nábojů. Produkce na jednooperačním lisu je v nejlepším případě poloviční. Naopak na dobře seřízeném a komplet vybaveném víceoperačním lisu se produkce pohybuje přes 500 a u nejdražších modelů údajně až 1500 nábojů za hodinu.

A na závěr druhé pravidlo přebíječe:

Spotřeba nábojů před dobou přebíjecí je výrazně menší, než po nákupu přebíjecí výbavy!!!

Proto i výběr lisu a další výbavy je třeba dělat s ohledem na tohle pravidlo. Znám několik případů, kdy si lidé koupili nejjednodušší výbavu s tím, že vystřílejí tak 50 ran do měsíce a to přebijí na jednooperačním lisu za hodinu. Po několika měsících se obejvil inzerát, kde vybavení prodávali, protože si kupovali o třídu výkonnější výbavu. Jejich spotřeba nábojů se totiž zněkolikanásobila.