Gastronomie 
No Comments Pod lesem nevaří špatně
Jíloviště u Prahy není zrovna vyhlášeným gastronomickým rájem. Přesto tahle obec poslední dobou vzkvétá a tak i tady vznikají zajímavé podniky. Jedním z nich je restaurace Pod lesem. Neodolali jsme kladným referencím a do Jíloviště jsme zajeli.
Restaurace se nachází v nově vyhlížejícím objektu přímo na hlavní silnici, vedoucí přes celé Jíloviště. Má pěkný členitý interiér a dvě venkovní terasy. My jsme, vzhledem k pěknému počasí, zabrali stůl na terase. Tentokrát jsme byli ve třech. Měli jsme sice rezervaci ale ukázalo se to jako zbytečné, protože restaurace v době nedělního oběda zela prázdnotou a i během naší návštěvy do ní zavítalo jen opravdu pár hostů. Usměvavý a ochotný číšník nám přinesl jídelní lístek, bohužel nápojový nikoliv, takže jsme si pití objednávali bez znalosti cen. Jen na okraj – to je v ČR nezákonné!
K pití jsme si tedy pro jistotu objednali jen karafu kohoutkové vody (na účtu za 35 Kč) a domácí meruňkovo-mátovou limonádu. Nevelká nabídka jídel dávala tušit, že tu bude vše připraveno čerstvé a tedy kvalitní. nakonec jsme vybrali jako předkrm teplý plátek foie gras s bezinkovou omáčkou, pečenými meruňkami, domácí brioškou a čerstvou medovou pláství. Objednali jsme i obě polévky, tedy jak silný slepičí vývar s domácími nudlemi a játrovými knedlíčky, tak i teplý pórkový krém Vichyssoise s lanýžovým olejem a celerovým chipsem. Z hlavních jídel padla volba na grilovanou kotletu z farmářských prasátek s nočky z hrubozrnné hořčice, kapustou a originální, uzenářskou omáčkou, telecí líčka s jemným bramborovým pyré a jehněčí hřbet s jemným pyré z pečené karotky a tmavou omáčkou z třešní.
První dorazila voda a docela dobrá domácí limonáda, i když v ní chuť máty spolehlivě přebila chuť a vůni meruněk. K tomu jako pozornost kuchyně domácí focaccia s kouskem výtečného bylinkového másla.
Foie gras byly skvělým předkrmem. Jemné, dokonale připravené. V kombinaci s pečenými meruňkami to byl naprosto dokonalý chod.
Obě polévky byly servírovány obsluhou v bílých rukavicích a tekutá část polévek byla nalévána do talířů přímo před námi. Silný slepičí vývar byl voňavý a játrové knedlíčky dokonale připravené.
Pórkový krém chutnal taky výtečně, byl jemný ale nějak jsme v něm postrádali chuť lanýžového oleje, kterým měl být pravděpodobně pokapán navrchu a nebyl.
Na hlavní jídla jsme chvilku čekali, což značilo, že to nejsou hotovky ale připravují se čerstvé. Grilovaná vepřová kotleta byla krásně servírovaná a jak krásně vypadala, tak i chutnala. Šťavnaté maso, výtečná kapusta a dokonale provedené nočky se skvělou chutí hořčice. Byl to opravdový chuťový koncert.
Podobně na tom byl i jehněčí hřbet. Plátky jemného masa, jehož chuť nebyla zbytečně přebita žádným velkým dochucováním. K tomu efektně naservírované příjemně nasládlé karotkové pyré a brokolice. Vše to do dokonalosti doladila výtečná omáčka.
Telecí líčka byly asi nejslabším hlavním chodem. Ne, že by nebyla chuťově dobrá. Byla dokonale připravená, maso se jen rozsýpalo a také pyré a grilované karotkové hranolky byly skvělé. Jen omáčka byla značně vodové konzistence. Ale i přesto jsme si pochutnali.
Na závěr jsme si vybrali sladkou tečku, tedy rebarborový koláč s krémem z černého rybízu a bezinkovou zmrzlinou. Těšili jsme se obzvlášť na tu zmrzlinu, protože z bezinek jsme ji ještě nikde neviděli. Dezert byl servírován efektně na břidlicové desce. Ale už podle barvy zmrzliny jsme poznali, že Pod lesem je další restaurace, kde si pletou pojem „bezinka” a „bezový květ”. Koláč byl nepečený, tedy směs rozdrobených sušenek a rebarbory. Byl osvěžující a skvělý. Pěna s černého rybízu ho pěkně chuťově i barevně doplňovala. Zmrzlina výtečná, jen nikoliv bezinková ale z bezového květu, tedy bezová.
Placení kartou proběhlo bez problémů. Celkem jsme za náš bohatý oběd ve třech zaplatili 1.615 Kč. Pod lesem je určitě restaurace, která stojí za návštěvu. A to i přes některé menší i větší přešlapy, které jsme tam zažili. Důležité je, že jsme si pochutnali.