Můj zcela nevýznamný blog

Restaurace Bistrot de papa v malé obci Horní Dubenky na kraji Vysočiny sídlí v tradičním selském stavení na břehu místního rybníka. Zvenčí jen těžko lze poznat, že tu najdete gastronomický podnik.

Když ale otevřete dveře, octnete se nejprve na pravém selském dvoře. Do vlastní restaurace se vchází velice netradičně přes kuchyni. Místnost pro hosty je až za ní a nutno říci, že je to opravdu dobrý nápad. Protože celá restaurace je umístěna v pravděpodobně původních obytných místnostech statku, hned se v hostovi navodí pocit, že je u někoho na návštěvě doma a nikoliv v restauraci. Restaurace má celkem okolo 30 míst. Jídelní lístek je krátký a zřejmě se poměrně často mění. V době naší návštěvy na něm byly tři polévky, dva předkrmy, tři hlavní jídla a k tomu ještě nabídka dne, žabí stehýnka po provensálsku. My jsme si vybrali chřestový krém, cibulačku, králičí paštiku s želé na starofrancouzské hořčici, jarní jehněčí navarin a pstruha s omáčkou z pastisu s ratatouille. K pití fialkový kir, čaj a karafu s kohoutkovou vodou (tady jí mají zdarma).

V době, kdy jsme přišli, byl obsazen pouze jeden stůl ale v průběhu naší návštěvy se restaurace beznadějně naplnila, což svědčilo o její popularitě, přestože neleží na žádném hlavním silničním tahu ani v turisicky známé oblasti. Obsluhovalo nás střídavě celé osazentsvo restaurace, tedy servírka a majitel a jeho manželka, kteří fungují hlavně v kuchyni. Majitel je francouz, takže jsme se těšili na autentickou francouzskou kuchyni.
Fialkový kir byl úžasný, voňavý, osvěžující a příjemně naladil chuťové buňky pro další chody. Nejprve přišly polévky. Obě byly chuťově skvělé, opravdu poctivě připravené. U chřestového krému nás ovšem malinko zklamalo to, že kousky chřestu včetně tak ceněných hlaviček, byly rozvařeny takřka na kaši a tak chuťově ani konzistencí vůbec nevynikly.

Jako předkrm jsme si objednali králičí paštiku. Přišla na talíři s kousky želé a nahrubo nastrouhanou mrkví. Ochutnali jsme nejprve paštiku a ocitli se v opravdovém chuťovém nebi. Byla naprosto dokonalá, chuťově výrazná, prostě gastronomický koncert. Bohužel želé na starofrancouzské hořčici bylo chuťově velice nevýrazné, takže ho chuť paštiky dokonale přebila. Mrkev jako doplněk nebyl špatný nápad, jen by zasloužila alespoň trochu něčím ochutit.

Po chvíli přišly naše hlavní chody. Je pravda, že jsme si při čtení lístku museli ověřit, co to je „navarin“, skutečně nejsme znalci francouzských gastronomických termínů. Vyklubalo se z něj docela prosté ragú. Servírované bez zbytečných ozdůbek a fines. A bylo opravdu výtečné, vonělo opravdu domácí kuchyní. Maso se jen rozsýpalo a zelenina byla připravená s opravdovou péčí.

Pstruh byl připraven vcelku a servírován s omáčkou na jednom talíři, ratatouille pak zvlášť. I ten byl dokonale připraven. Byl šťavnatý, plný chuti. Omáčka byla velice jemná, chuť pastisu jen opravdu v náznaku. Skutečný gastronomický zážitek.

Dostali jsme chuť i na nějakou sladkou tečku. V restauraci připravují všechny dezerty sami a protože se zřejmě často mění, nemají je na jídelním lístku ale v zasklené chladící vitríně. Vybrali jsme si klasiku, tedy créme brulée a citronový dort. Créme brulée byl doděláván přímo před námi, kdy cukr servírka přímo na stole karamelizovala opalovací pistolí. Bylo to velice pěkné zpestření. Dezert byl výtečný, chuťově i svou konzistencí a kontrastem krému a křupavého karamelu.

Citronový dort za ním nijak nezaostal. Byl osvěžující a naprosto úžasně voňavý.

K dezertu jsme si dali espresso. Že bude asi nějaký problém nás napadlo už když jsme si objednávali, protože servírka se ptala, zda chceme espresso velké nebo malé. Řekli jsme že normální klasické. Bohužel přišel šálek s zcela jistě dvojnásobným množstvím, než by mělo být. Nebylo to ale lungo, byl to nápoje nevalné chuti, zjevně klasický český zlozvyk, nechat přes páku kávovaru prostě jen protéct dvojnásobné množství vody ale přitom kávu mít namletou na hrubost pro espresso. Všimli jsme si, že vedle u stolu si objednali ristretto a dostali normální regulérní espresso. Takže co se týká kávové gramotnosti, sem bohužel ještě moc nedorazila.

Placení proběhlo bez problémů, platí se tu pouze hotově. Za náš bohatý oběd jsme zaplatili 920 Kč. Budiž řečeno, že po našem upozornění, že káva není espresso, nám ji nepočítali. Bistrot de papa je přes drobné problémy opravdu skvělou restaurací, kde se host cítí opravdu jako doma. Nejen atmosférou ale i kvalitou kuchyně.