Můj zcela nevýznamný blog

Když se řekne “slovenská koliba” Čechovi se rozzáří oči. Představa ovčích sýrů, halušek, žinčice ale také dobrot z jehněčího a skopového masa, to vše jsou asociace, které člověka hned naladí do dobré nálady. Proto jsme neodolali a rozjeli se na návštěvu do údajně největší dřevěné koliby na světě-tedy motorestu Koliba 4 kameny v Hlavenci u rychlostní silnice R10 nedaleko Staré Boleslavi.Objekt koliby je opravdu monumentální a nepřehlédnutelný. Je na straně směru z Mladé Boleslavi do Prahy ale je přístupný i ze směru opačného. Skládá se ze dvou velkých křídel s velkými sály a spojovacího objektu. Interiér působí velkolepě, stejně jako budova zvenčí. Vše opravdu z dřevěných trámů, dřevěné stoly s dřevěnými bytelnými lavicemi. A vše doplňuje hořící ohniště uprostřed obou sálů a obsluha ve stylovém oblečení. Jídelní lístek ovšem opět nakažen infekcí, která se u nás rozšířila a restaurace ji nejsou schopny identifikovat a odstranit. U většiny masitých jídel je příloha na výběru hosta a samozřejmě také zvlášť účtována. Na první pohled tak ceny vypadají docela slušně, jsou klasicky “baťovské”, končící devítkou. K nim ale musíte přičíst cenu přílohy a tak se dostanete do jiné cenové kategorie.

V restauraci probíhala právě i na velké plachtě venku propagovaná akce se zvěřinovým menu a tak jsme neodolali alespoň jedno jídlo z něj ochutnat. Nicméně první negativní signál přišel už při objednávání nápojů. V restauraci, která se chlubí především svými haluškami, jsme očekávali nabídku kysaných mléčných nápojů, pro slovenskou gastronomii tak typických. Tu jsme tady ovšem k našemu zklamání nenašli. Samozřejmě tu mají borovičku také, ale u 4 kamenů jste v motorestu takže se předpokládá, že minimálně jeden u stolu nebude moci alkohol okusit. Nicméně jsme v nápojovém lístku našli nabídku tří hroznových moštů, dokonce jednoodrůdových. Bohužel jsme se od obsluhy dozvěděli, že je nemají. Tak proč je mají v nabídce??? Smířili jsme se tedy s tím, že řidiči tu musí k haluškám cucat hlavně chemií nabité nápoje od Coca Coly nebo Red Bull. My jsme raději objednali tradiční točenou kofolu a čaj.

Z menu jsme si nakonec vybrali kuřecí vývar s masem, zeleninou a nudlemi, fazolovou polévku se sušenými švestkami, ze zvěřinového menu pak jelení medailónky s brusinkovou omáčkou a perníkovou roládou a bryndzové halušky se škvarky od mistrů světa (i když se nám nepodařilo zjistit, co ti mistři v názvu znamenají). Polévky přišly na stůl hned po malé chvilce. Obě byly dobré ale žádný velký zázrak se nekonal ani u fazolové se sušenými švestkami. V té se sice nacházely i kousky klobásy, ale ty nebyly nijak výrazné chuti, spíše byly v polévce vylouhované. Na hlavní jídlo jsme čekat dlouho také nemuseli. Na jednu stranu je to v motorestu pochopitelné, protože motoristé se chtějí na cestě najíst a pokračovat v cestě. Na druhou stranu to signalizuje, že vše je zřejmě předpřipravené jako hotová jídla. Bohužel se to negativně projevilo u jeleních medailónků. Ty byly zcela vysušené a lidově řečeno “bez chuti a zápachu”. Trochu jsem začal chápat vegetariány z přesvědčení. Po takovéhle přípravě jeleního masa jelen opravdu zemřel zcela zbytečně… Medailónky byly doplněny perníkovou roládou, na kterou jsme byli hodně zvědavi. Snaha možná byla ale ta se nepočítá, počítá se výsledek. Roláda byla mazlavé konzistence, zcela studená. Perníkovou chuť přebil bohužel pocit, že se nám ústa zalepí lepivou hmotou. Brusinková omáčka byla tak jedinou chutnou částí pokrmu na talíři. Bryndzové halušky byly opravdu výtečné, lehké, chuťově vyvážené, konzistencí perfektní, škvarky nepřebíjely chuť bryndzy a doplněné kyselou smetanou. Prostě pohádka. Jen talíř, na kterém nám byly servírováný, byl na jednom místě oprýsknutý. Škoda.

Po rozporuplných hlavních chodech jsme se ještě rozhodli, že zkusíme další slovenskou klasiku jako dezert. Domácí šulance s opečenou strouhankou a ořechy na másle . Cena 119 Kč za porci dezertu slibovala opravdu kvalitní zážitek. Bohužel zážitek to byl, ale pouze při placení. Za tuto cenu jsme dostali šulance bez chuti, vybledlé barvy (zjevně dělány z laciných chuťově nevýrazných brambor nebo v horším případě z prášku), zato kreativita kuchaře se projevila v tom, že do másla přimíchal trochu instatního kakaa.  Navíc másla bylo jen tak málo, že polovinu porce bychom museli do sebe soukat jako když se husy krmí šiškami nasucho. Takže jsme polovinu porce nechali. To bylo zklamání nakonec.

Placení proběhlo rychle a bez problémů. Motorest je na ideálním místě, kde projedou tisíce aut denně. Je krásně postaven a výborně v interiéru vybaven. Pokulhává ale to, proč byl postaven – pro dobré jídlo. Takže až pojedete po R10 a budete mít chuť na bryndzové halušky a nebude vám vadit, že k nim musíte pít vodu nebo Coca Colu, stavte se tu. Ostatní jídla která jsme okusili, byly jen drahou variací levné hospody. Škoda.

Zdar a sílu