Můj zcela nevýznamný blog

Průhonice u Prahy jsou dnes obcí doslova nabitou různými restauračními zařízeními. Jednou z nejstarších je tady restaurace Hliněná bašta. V minulosti neměla moc dobrou pověst ale v poslední době se o ní šíří zvěsti, jako o velice kvalitní restauraci. Tak jsme sem zavítali přesvědčit se, zda to není jen pouhý marketing.

Restaurace sídlí stranou hlavní silnice i centra obce v tichém koutě s vlastním rybníkem. Vzhledem k pěknému počasí jsme se usadili na terase u rybníka. U příjemného číšníka jsme si nejprve objednali pití. Tedy 2 dl rulandského šedého z Jižního Tyrolska, karafu kohoutkové vody (tady za ní účtují 45 Kč) a dále nás zaujaly domácí limonády. Nicméně jsme se opět, jako už poněkolikáté dozvěděli, že jsou z kupovaných sirupů. Sice prý velice kvalitních francouzských, což ale stejně není domácí limonáda. Navíc si tu pletou, také jako v mnoha dalších restauracích, bezovou a bezinkovou limonádu. Takže jsme si raději dali jablečný nektar od jedné známé firmy.

Jídelní lístek tu je tu poměrně rozsáhlý, napočítali jsme včetně víkendové nabídky přes 70 jídel. Přestože osm jich je na objednávku 2 dny předem, nějak si nedovedeme představit situaci, kdy je restaurace plná a každý host si dá něco jiného. Kupodivu vzhledem k názvu restaurace jsme našli jen 2 jídla ze sladkovodních ryb. Zato výběr z mořských ryb, humra anebo třeba bizoního masa poměrně velký. Vybrali jsme z víkendové nabídky ruský boršč se zakysanou smetanou a salát Nicoise s grilovaným tuňákem a pošírovaným vejcem. Ze stálého lístku nás zaujaly plátky kachních prsíček restovaných na tymiánu s bylinkovou bagetkou a hovězí mongol pečený s cibulí, česnekem a čerstvým zázvorem.

První dorazily nápoje. V karafě s vodou sice bylo několik kousků limetky a lístky máty, ty ale byly bohužel z většiny hodně unavené. Jestli byly jen značně oschlé nebo i nahnilé jsme nezkoumali. Vodu jsme reklamovali a dostali jsme s omluvou novou s naprosto čerstvou mátou, která roste hned vedle restaurace na bylinkové zahrádce. Víno bylo výtečné, jen trochu předražené. 110 Kč/1 dl se nám zdá poměrně dost vzhledem k tomu, že se nejedná o žádné exkluzivní víno.

Pak přišla pozornost kuchyně v podobě výborné škvarkové pomazánky a ještě lepšího domácího pečiva. Opravdu pěkné naladění na další chody.

Předkrm přišel společně s polévkou. Polévka byla dobrá, opravdu poctivě připravená, jen na náš vkus trochu sladší, než jsme zvyklí u originálu. Kachní prsíčka, servírovaná přímo v pánvi, byla naprosto dokonalá. Omáčka se zeleným pepřem krásně ladila ke křehkému masu. Bylinkové bagetky vše jen doladily k dokonalosti.

Salát Nicoise byl krásně servírovaný a i tak chutnal. Plátky tuňáka udělané pěkně medium, posypané kvalitní solí chutnaly báječně. Pošírované vejce perfektně připravené se při rozkrojení rozlilo na chutnou čerstvou zeleninu. Prostě labužnický požitek.

Plátky hovězí svíčkové „Mongol“ byly, stejně jako předkrm, servírovány stylově v litinové pánvi. Nebyl vůbec špatné, i když nutno říci, že chuťově ani provedením nás pokrm nijak zvlášť nezaujal. Čekali jsme spíše něco na způsob guláše. Prostě tenhle chod nás neoslovil, i když byl připraven poctivě a pěkně servírován.

Na závěr jsme ještě chtěli ochutnat dezerty a tak jsme na doporučení číšníka objednali cheescake s malinovou omáčkou a z víkendové nabídky kokosové řezy s jahodovou zmrzlinou. Oba dezerty pěkně naservírované a skvělé. Obzvlášť cheescake byl opravdovou perlou.

Tentokrát jsme byli do resturace pozváni agenturou, která ji mediálně zastupuje. Celkem bychom za náš bohatý oběd zaplatili 1.265 Kč. Není to úplně málo i když jsme měli každý 3 chody. Jak ale bylo znát z obsazenosti restaurace, tak převážně místní hosté nemají s cenovou hladinou problém a tak je vše v pořádku.

Poměrně zásadním problémem nám u restaurace této kategorie připadalo to, že příbory byly na venkovní terase servírovány po hospodském způsobu ve džbánku s ubrousky a každý si z něj mohl ten svůj vzít. Nebyl by to takový problém, kdyby příbory nebyly otočeny vzhůru. Tedy každý, kdo si bral příbor, ohmatal i ty ostatní na konci, který si s jídlem vkládáme do úst.