Můj zcela nevýznamný blog

Stále si těžko zvykáme na to, že také v hotelích jsou dobré restaurace. které nejsou určeny jen hotelovým hostům. My jsme vyrazili do pražského hotelu Holiday Inn hned za Kongresovým centrem. Restaurace Esprit se tu chlubí tím, že nabízí zajímavé kulinářské zážitky v designovém prostředí restaurace, oranžerii a v létě i na zahradě.

Pravda, hotel není zcela v centru, a masa betonu a skla bývalého Paláce kultury ho takřka zcela zakrývá zrakům. Ale na druhou stranu je to pouhé 2 stanice metrem od Muzea a ceny, prezentované na webových stránkách, jsou o třídu níže, než u podobných restaurací v centru. Rezervovali jsme si místa na oběd předem v zimní zahradě-oranžerii. U vchodu nás uvítal usměvavý a příjemný personál, který nám pomohl z kabátů a usadil nás na naše místa. Jak jsme se dozvěděli, v restauraci kromě stálého menu, neustále probíhají i speciální akce a nabídky. V době naší návštěvy ještě dobíhala nabídka svatomartinských hodů.

Ze svatomartinské nabídky jsme neodolali husímu kaldounu s játrovými knedlíčky. Další polévku, kterou jsme chtěli zkusit byl karotkový krém na bílém víně se sojovými klíčky, koriandrem a mléčnou pěnou. Protože restaurace nabízí jak tradiční českou kuchyni, tak z pochopitelných důvodů (je to restaurace hotelová) i kuchyni mezinárodní, vybrali jsme z obou konců těchto nabídek. Kuřecí prsíčko tandoori se zelenou nepálskou rýží Basmati, paprikovou salsou a koriandrem (189 Kč) zastupovalo exotiku. A z české jsme neodolali svíčkové na smetaně s knedlíkem a brusinkami, která se tady ukrývá pod poněkud krkolomným názvem „špikovaná hovězí pečeně s tradiční smetanovo-zeleninovou omáčkou, jemný vídeňský knedlík, brusinkový coulis“ (219 Kč). Z dezertů nás zaujal čokoládový dortík s Baileys se sorbetem z čerstvého manga a pak taky domácí pralinky, které v Espritu nabízejí za bezkonkurenční cenu 20 Kč/ks. K pití zelený čaj a kohoutkovou vodu, která je tu zcela v souladu s trendem, zcela zdarma.

První samozřejmě dorazilo pití a pozornost šéfkuchaře, neboli „amuse bouche“. Byl to kousek husích jater s ovocným želé, výtečný nápad na naladění chuťových buněk. I čaj byl servírován dá se říci „zážitkově“, tedy s celou parádou, včetně medu. Jen kohoutkovou vodu se nepodařilo z plné karafy nalít bez toho, abychom nepobryndali stůl. Karafa zjevně není určena k úplnému naplněni. Pak přišly na řadu polévky. Obě byly opravdovým koncertem. Cena 80-90 Kč, kolik v Espritu za polévky zaplatíte, se může zdát už za hranicí únosnosti, ale věřte, že polévky v žádném případě nebyly je jakýmsi přívažkem menu, které by jen měly zaplnit žaludek. Byla opravdu výtečné a do všech detailů dotažené k dokonalosti. Třeba játrové knedlíčky, byly opravdu „knedlíčky“ na jedno sousto a ne velké koule, které musíte pracně lžící porcovat. Byly skvěle ochucené a pevné, v ústech příjemné konzistence. Karotkový krém nijak nezaostával. Chuť tradiční karotky ladil koriandr do exotického tónu.

Hlavní jídla přinesl osobně šéfkuchař restaurace Radomír Benetka. Nebylo to snad tím, že bychom byli nějak výjimečnými hosty. minimálně jeden chod přinesl i k některým dalším stolům. Tenhle zvyk je v českých restauracích zcela výjimečný a ukazuje, že šéfkuchaři záleží na zpětné vazbě od hostů, ale především dává hostům najevo, že si jich váží. Kuře tandoori bylo výborné, i když k originálu přece jen něco chybělo. Tohle provedení spíše nechalo vyniknout chuti masa a příloh, než jen převážně použitému koření, jak se s tím setkáváme v indických restauracích. Obě omáčky (tandoori a koriandrová) byly nejen přímo na talíři, ale současně také ve dvou miskách, servírovaných současně s hlavním jídlem. Svíčková, budu ji tak nazývat přes krkolomný originální název, byla přece jen malinko jiná, než jsme zvyklí. Zcela chyběl zprofanovaný „brusinkový terč“. Místo těžké šlehačky byla použita mléčná pěna, která kupodivu držela našlehaná po celou dobu. Brusinky byly obří kanadské, pohledově velice efektní, nicméně na náš vkus trochu více nahořklé, než jsme zvyklí. Celkově ale svíčková vyzněla moderně a chutně. Jak je vidět, klasika se dá dobře dělat i trochu jinak.

Po předchozích chodech už nás nepřekvapila ani kvalita dezertů. 6 druhů pralinek-čokoláda i náplně jen hrály v ústech chuťové koncerty. Dortík stejně jak skvostně vypadal, tak i chutnal. Likér v dortíku ladil překvapivě dobře s mangovým sorbetem. Mělo to nakonec jedinou chybu – pokud bychom už nebyli zcela plní, dortíků bychom klidně spořádali několik. K tomu jsme si dali cappucino, kterému také nebylo co vytknout.
Placení proběhlo bez problémů. Tady samozřejmě berou jak hotovost, tak karty. Celkem jsme za opravdu skvělý zážitek zaplatili 891 Kč. Velice vstřícná a příjemná obsluha, možnost promluvit si neformálně se šéfkuchařem to jsou dvě věci, které doplňují vysokou úroveň jídel a k jejich kvalitě velice příjemnou cenovou úroveň. Zkuste si někdy zajít do hotelu Holiday Inn, určitě v jeho restauraci Esprit nebudete zklamáni.

Zdar a sílu

PS: Jedna důležitá douška abych nebyl obviňován ze zatajování důležitých skutečností!!!
Se šéfkuchařem Radkem Benetkou se známe už pár let a jsme přátelé. O naší návštěvě věděl, nicméně netušil, co si z menu vybereme. Pečlivě jsme ostřížím zrakem sledovali, jak vypadají pokrmy, servírované ostatním hostům a jaká je na ně jejich reakce. S naprosto klidným svědomím musím konstatovat, že jsme nebyli žádnou výjimkou ani se k nám personál nechoval jinak, než k ostatním. Proto jsem se rozhodl tohle hodnocení restaurace sem dát i když si můžete myslet, že není objektivní. To ovšem může každý posoudit při návštěvě restaurace sám.