Můj zcela nevýznamný blog

V zapadlé středočeské vesničce Zájezd se nachází restaurace stejného jména. Podle webových stránek ji vlastní dva kamarádi, gastronomičtí nadšenci. Mnozí z nás ani netuší, že taková obec existuje a kde leží? Našli jsme ji podle mapy kousek od Buštěhradu. A byli jsme opravdu napnuti, zda jsme tentokrát nešlápli úplně vedle.

Hospůdka na návsi nebudí zvenčí dojem jako nějaký ráj labužníků. Ale po vstupu jsme se ocitli ve velice příjemném interiéru. Prostor je členěn do několika místností, nutno zdůraznit všech nekuřáckých. Co první padne do oka jsou nejen obrazy na stěnách, ale především to, že každý stůl je volen v trochu jiném stylu i s jinou sadou židlí. Přesto vše k sobě perfektně ladí. Přivítal nás velice příjemný vrchní, jak jsme se později dozvěděli jeden ze dvou spolumajitelů podniku. Jídelní lístek se tu vejde na jednu stranu A4, včetně nabídky nealkoholických nápojů. To byl další ze signálů, že jsme zřejmě tentokrát vybrali dobře.

Na stole automaticky přistála designová karafa s kohoutkovou vodou s plátky pomeranče. Tu tady mají zdarma. Tentokrát jsme byli ve čtyřech, takže jsme mohli ochutnat z nabídky více. K pití jsme si objednali domácí bezovou limonádu, minerálku, polotmavé pivo Bernard a z vín maďarskou frankovku. Z jídel pak jako první chody kuřecí vývar s masem a nudlemi, rilletes z vepřového, houbového kubu, pštrosí paštiku s hruškovým čatní a domácím chlebem z černého piva. Hlavní jídla jsme vybrali pouze dvě a to hovězí steak z pupku s mrkvovým pyré a kuřecí roládu s nádivkou a bramborovou kaší.

Napjatě jsme očekávali, jaké to všechno bude. První přišly nápoje. Domácí bezová limonáda výtečná. Často je v ní příliš mnoho sirupu a je tak přeslazená. Tahle byla tak akorát, chutná a osvěžující, navíc karafa plná plátků citronu, který povýšil limonádu na skutečně luxusní nealkoholický nápoj. Také maďarské víno výborné, žádné špičkové těžké červené ale svěží víno, přesně k jídlu. K polévce se nedá říci nic jiného, než že byla skvělá, voňavá a silné chuti. rilletes na 3 krajíčcích chleba skvělé, jen se rozplývající na jazyku. Pštrosí paštika je zatím u nás nezvyklá, ale jak jsme se dozvěděli, pochází ze pštrosů z českých chovů. Byla jemná a opravdu výtečně ochucená. A asi nejsilnější chuťový zážitek v nás zanechala česká klasika – houbový kuba. K němu snad jen jedno – to musíte ochutnat abyste pochopili naše nadšení.

Steak z hovězího pupku uvnitř krásně růžový, voňavý a velice chutný. Trochu jsme se obávali, zda k němu bude sedět mrkvové pyré, ale naše obavy byly naprosto plané. Pyré bylo jedno z nejlepších, co jsme kdy ochutnali. Kuřecí roláda neslibovala žádné velké překvapení, ale i tady jsme se mýlili. Byla jemně okořeněná, což ji dávalo zcela jinou úroveň. Nebyla to ta klasická „hospodská“ takřka vysušená fádní roláda. Tahle byla šťavnatá a voňavá. Po hlavních jídlech jsme neodolali ochutnat i něco sladkého. Takže jsme objednali čokoládový páj, nepečený cheescake a mandlový tart. Po dosavadní zkušenosti se nedalo čekat nic jiného, než další labužnické potěšení. A opravdu to bylo. Všechny dortíky výborné, vyrovnané chuti a ten mandlový a čokoládový opravdu plné mandlí a čokolády.

Placení proběhlo, stejně jako celá večeře bez problémů a v pohodové atmosféře. Pan spolumajitel byl velice komunikativní a rád nám něco řekl o přípravě jídel a surovinách, které jsou převážně české provenience. Celkem jsme zaplatili 1306 Kč, což vzhledem k tomu, že jsme byli čtyři, je skutečně velice solidní částka. Restaurace Zájezd je opravdovou skrytou perlou, zřejmě ještě širokou veřejností neobjevenou. Neokouzluje žádnými uměleckými pokusy o způsob servírování, vesměs jsou jídla na talíři upravena domácky ale čistě. Tady jdou skutečně ne po vnějším efektu ale k jádru věci, tedy kvalitní suroviny a klasicky a poctivě připravená jídla. Chyby nebo negativa jsme hledali marně. Snad jen to, že toalety jsou v suterénu a u schodů není zábradlí, takže starší návštěvníci mohou mít problémy po nich sejít. Nicméně po gastronomické stránce to je na zasloužený plný počet bodů.