Můj zcela nevýznamný blog

Restaurace nebo lépe řečeno bistra s prodejnou potravin se dnes objevují stále častěji. Jejich kvalita je velice rozdílná. Restaurace Premier Mercato v pražském Karlíně je jednou z nich. Karlín se dnes stal poměrně exkluzivní čtvrtí, kde dobrých restaurací je více a tak jsme se jí vydali vyzkoušet.

Restaurace s prodejnou sídlí hned u hlavní silnice ale pro hosty je tu připraveno několik parkovacích míst. Interiéru vévodí pult s uzeninami a sýry, židle a stoly pro hosty jsou tady vizuálně jen jaksi navíc. Udělali jsme si předem telefonicky rezervaci, nicméně to nebylo třeba, restuarce byla po celou dobu naší návštěvy skoro prázdná. Příjemná obsluha nás usadila a nabídla jídelní lístek. Byl krátký a zjevně se mění ne-li denně, tak velice často. K pití jsme si dali na doporučení bílé francouzské víno chablis, domácí okurkovou limonádu a karafu kohoutkové vody. Z jídel jsme vybrali oba předkrmy, které byly v nabídce, tedy pěnu s čerstvého kozího sýra s pyré z loupaných paprik, zeleným chřestem a slunečnicovými semínky a provensálskou paštiku z kachních jater s nakládaným zeleným pepřem a jablečno-zázvorovou marmeládou. Z hlavních jídel nám padly do oka kuřecí supreme s jarní cibulkou, smržovou omáčkou, bramborami Grenaille a špekem lardo a vepřová panenka se zeleným chřestem, loupanými rajčaty a domácí holandskou omáčkou.

První na stůl přistál košík s pečivem a bylinkovým máslem. Pečivo bylo křehké a výborné, zřejmě pečené přímo v restauraci. Pak dorazily nápoje. Víno standardní, dobré, kohoutková voda také. Okurková limonáda pekelně sladká. Po našem dotazu u obsluhy jsme se dozvěděli, že všechny čtyři limonády v nabídce, deklarované jako domácí, jsou namíchané z kupovaného sirupu. Tedy nikoliv domácí. Pochopitelné možná u ovocných limonád mimo sezónu ovoce, ale proč nejsou schopni v restauraci koupi okurku a udělat z ní limonádu je opravdu podivné.

Předkrmy přišly poměrně velice rychle. Paštika byla výborná. Krásně moderně servírovaná ve skleničce a přílohami na kameni a celé to na dřevěném prkénku. Všechny ingredience skvěle ladily a na jazyku a patře vykouzlily opravdový zážitek.

Kozí sýr přišel sice tradičně na bílém kulatém talíři, nicméně i on byl luxusně upraven. Nechyběly ani okvětní lístky. Zelený chřest byl skvělý, křupavý a k sýr příjemně doplňoval. Paprikové pyré a slunečnicová semínka byla pověstnou třešinkou na dortu.

Pak dorazily hlavní chody. Kuřecí supreme bylo šťavnaté, výborně doplněné smržovou omáčkou. Brambůrky pěkně upečené a jarní cibulka s karotkou vše pěkně chuťově zarámovala. Ani tady jsme neměli žádnou připomínku.

Vepřová panenka s chřestem je poměrně častá klasika v restauracích. Tahle byla skvěle připravená, nevysušená, chřest křupavý a chutný. Holandská omáčka dobrá, jen doufáme, že byla opravdu domácí a nikoliv jako limonády pouze dodělána z polotovaru. Naopak rajčata nám nějak k tomu všemu chuťově neladila.

Na závěr jsme neodolali a zašli si k pultu se sladkostmi a vybrali si ještě dezerty. Domácí rebarborový koláč byl výborný, chuť rebarbory perfektně doplňoval tvaroh a výborná drobenka. Koláč byl bohužel trochu maličko oschlý, zřejmě dělaný ráno ale my jsme přišli bohužel až na večeři.

Druhým dezertem byl pomerančový dortík s bílou čokoládou. Ten byl dokonalý, Chuťově výrazný a sladěný. K tomu jsme si dali espresso. Kupodivu tady se nás obsluha na nic dále nevyptávala a přinesla dobrou kávu, perfektní velikosti. Tady tedy restaurace u nás měla plusové body.

Platí se tu u pokladny u vchodu. Celkem jsme na večeři zaplatili 911 Kč. Jídlo i obsluha byly na úrovni. Trochu nám vadil neustále kolem chodící a telefonující muž, který seděl u stolku na druhé straně lokálu. Měl neustále otevřený notebook a získali jsme pocit, že se jedná o provozního restaurace. proč pracuje mezi hosty a ne ve své kanceláři, to jsme nepochopili. Celkově v nás restaurace zanechala ale pozitivní dojem, především kvalitním jídlem.