Můj zcela nevýznamný blog

Restaurace Chalupa v Letech u Dobřichovic nás zaujala prvně tím, že nabízela „nadívaný víkend“ tedy víkendovou nabídku jídel. A také tím, že se na svých webových stránkách chlubí tím, že ji pochválil známý propagátor gastronomie Roman Vaněk. A tak jsme do této lokality kousek za Prahou vyrazili.

Restaurace se nachází hned u hlavní silnice a láká velkými poutači se směrovkami na vlastní parkoviště. Objekt působí opravdu fajn domáckým dojmem a stejně tak i interiér. protože jsme přijeli v parném letním podvečeru, dali jsme ovšem raději přednost venkovnímu posezení pod pergolou, porostlou vinou révou. Z ní právě visely krásné už skoro zralé hrozny. Protože jsme měli předem rezervaci, byl už pro nás připraven stůl. Prostředí nás velice příjemně naladilo.

Obsluha přinesla hned jídelní a nápojový lístek. K pití jsme si objednali domácí zázvorovou limonádu a minerálku. K jídlu pak domácí vepřovou paštiku s brusinkami, grilovaný kozí sýr podávaný na lůžku z ledového salátu s piniovými oříšky a balzamikem. Jako hlavní jídla z víkendové nabídky nadívané kuřecí stehýnko s domácí bramborovou kaší a ze stálého lístku čerstvě namíchaný hovězí tatarák s česnekem a čtyřmi topinkami. Bohužel největší hit a i u silnice inzerovaná čerstvá tmavá treska už byla na lístku škrtnutá, stejně jako další 3 jídla.

Domácí zázvorová limonáda tentokrát stojí za víc, než jen dvě, tři slova. Na stůl jsme dostali sklenice, ve kterých plaval nejen citron ale i asi 10 plátků zázvoru. Po ochutnání jsme konstatovali, že je to jedna z nejchutnějších zázvorových limonád, co jsme kdy ochutnali. Svěží, nepřeslazená a opravdu ze zázvoru, nikoliv z kupovaného sirupu.

Po chvilce čekání, kdy se pomalu venkovní část restaurace zaplnila, dorazily předkrmy. Grilovaný kozí sýr byl skvělý, s křupavou opečenou kůrčičkou, přesně jak jsme si ho představovali. Jen to lůžko z ledového salátu bylo trochu odfláknuté. Neochucené natrhané listy salátu lehce přestříknuté pár kapkami balzamikové redukce. Piniové oříšky to nakonec nezachránily. Za 109 Kč, tedy nejdražší předkrm, tedy žádný zázrak.

Druhým předkrmem byla domácí vepřová paštika s brusinkami. Byla dobrá, chuťově vyvážená, k ní perfektně se hodící sladké brusinky. Jen opět natrhaný ledový salát, tentokrát i bez těch pár kapek balzamikové redukce. prostě jen suchý neochucený salát. Proč k paštice, to jsme nepochopili.

Musím se zastavit u pečiva. Právě citát Romana Vaňka, který má restaurace uvedený na své webové prezentaci, zmiňuje banketky, které si tu sami pečou a které jsou prý vyhlášené. Dostali jsme k předkrmům ošatku na pečivo, zakrytou ubrouskem. Těšili jsme se na výtečné banketky. Když jsme ubrousek odkryly, vykoukly na nás sice tři banketky, ale úplně do černa spálené. Řekli jsme si, že možná je to jen barva a spálené nejsou. Byly, po zakousnutí se hořkost spáleniny rozlila v ústech. Zavolali jsme servírku a reklamovali. Její odpověď nás zcela odzbrojila. Údajně jsou spálené všechny, takže nám může nabídnout jako náhradu chleba. Proč proboha, když vědí, že jsou spálené, je servírují hostům?

A pak jsme čekali a čekali. Trvalo necelou půlhodinu, než jsme dostali hlavní jídla. Přitom kapacita restaurace byla naplněna asi z 50%, v interiéru seděli pouze 2 hosté. Tatarák už od pohledu vypadal výborně a i tak chutnal. Byl ochucený tak akorát, takže nebylo potřeba nic dolaďovat servírovanými přísadami. Topinky křupavé, jen trochu cítit po tuku z fritézy. Bohužel k nim byl zjevně čínský česnek, který vyniká tím, že nevyniká chutí. Ale celkově to byl pozitivní chuťový zážitek.

Na nadívané stehno jsme se těšili, protože bylo v rámci akce se vtipným názvem „nadívaný víkend“. Tedy jsme předpokládali, že půjde o „majstrštyky“ kuchaře, kterými se chce prezentovat. Servírováno bylo rustikálně bez zbytečných příkras. Chuťově výborné. Jen z jedné strany nikoliv opečené ale vysušené. Problémem byla údajně domácí bramborová kaše. Zjevně připravovaná v nějakém kuchyňském stroji a bohužel přešlehaná. Takže z ní zbyla lepivá bramborová hmota. Kuchař zřejmě chtěl podtrhnout to, že je domácí a tak v ní byly namíchány malé kousky vařených brambor. Reklamovali jsme a byli jsme ujištěni, že se jedná o opravdu domácí kaši a že prostě když se dělá ve velkém, tak je normální, že část je přešlehaná lepivá a část jsou kousky brambor. Je zajímavé, že doposud jsme se s takovou kaší nikde nesetkali.

Nakonec jsme si objednali dezert – domácí jablkový závin s vanilkovým krémem. Vypadal skvěle a i tak chutnal včetně výborného krému. Jen opět zazněl falešný tón. Celá porce byla uprostřed krásně teplá a na okrajích studená a závin až ledový. Takže opět zklamání.
Placení proběhlo bez problémů kartou. Za večeři jsme zaplatili 656 Kč. Konstatovali jsme, že na kvalitu, jakou jsme tu dostali je to částka zcela neodpovídající. Bohužel restaurace Chalupa se sice chlubí hodnocením známého gastropropagátora, ale to je zjevně už hodně staré. Dnes je to spíše obyčejná průměrná hospoda s mírně vyššími cenami.