Můj zcela nevýznamný blog

Dostali jsme tip a pozvání na návštěvu údajně v okolí vyhlášené restaurace Tisůvka u Žďáru nad Sázavou. Trochu jsme museli hledat v mapách a navigacích ale nakonec jsme do obce Cikháj dorazili.
Restaurace s penzionem leží na okraji obce a je sice z hlavní silnice označena směrovkou ale i když dojedete přímo k ní, nejste si jisti, zda jsme správně. Poznali jsme to pouze podle toho, že před velkým žlutým domem parkovalo už pár aut. Jinak nikde není označeno, že právě tady je restaurace.

Ta se nachází v suterénu a interiér vypadá poměrně nově. Měli jsme rezervaci, což se ukázalo jako prozřetelné, protože během naší návštěvy se restaurace beznadějně naplnila. V době naší návštěvy probíhala akce svatomartinské menu. Takže nabídka byla ze stálého i akčního menu. Takže z akčního menu jsme si vybrali kaldoun a pomalu pečené husí stehýnko s kysaným zelím a chlupatými knedlíky. Ze stálé nabídky nás zaujala domácí drůbeží paštika s brusinkami a toustem a vepřové medailonky ve slanině na rozmarýnové omáčce s opečenými bramborovými šiškami a zeleninou. K pití jsme si dali domácí zázvorovou limonádu (mají i bezovou a tady i vědí, jak se jmenuje a nepletou si ji s bezinkovou), pečený čaj a 1 l karafu s kohoutkovou vodou (mají ji za 20 Kč). Nápoje bez vady, zázvorová limonáda opravdu domácí a výborná.

Na úvod jsme dostali na stůl škvarkovou pomazánku s domácím chlebem. Když domácím, tak tedy skutečně pečeném ve zdejší kuchyni. Obojí bylo výborné a skvělý začátek.

Pak přišel předkrm a polévka. Kaldoun byl výborný, jemné chuti a konzistence. Našli jme v něm ovšem jen asi 3 kousíčky masa. To bylo ale jen maličké mínus v jinak skvělé polévce. Drůbeží paštika byla pěkně naservírovaná a také tak chutnala. Doplněná dozlatova opečenými toasty a jemně ochucenými listy salátu s rajčetem.

Protože o nás kuchař věděl, z vlastní iniciativy nám ještě poslal jako pozornost hovězí carpaccio s bazalkovým pestem, parmazánem a toustem. Maso dokonale připravené, na jazyku se jen rozplývalo. Bazalkové pesto chutné, perfektně maso doplnilo. Trochu jsme měli problém s deklarovaným parmazánem, který byl tak trochu bez chuti. Pokud to tedy byl skutečně parmazán, tak zcela jistě nikoliv dvouletý nebo starší, tedy zralý. Spíše jsme to tipovali na nějakou levnější granu.

Pak jsme čekali na hlavní jídla. Trochu déle, než je obvyklé. Po asi 25 minutách jsme se dočkali. Husí stehno bylo jedno z nejlepších, jaké jsme v restauraci kdy ochutnali. Měkoučké maso, křupavá vypečená kůrčička a k tomu výtečné chlupaté knedlíky a ne špatné ale spíše průměrné zelí.

Vepřové medailonky byly naservírovány ve velkém stylu. Nejprve tedy k jejich vzhledu. Talíř nevypadal špatně, jen jsme nepochopili, proč ve slané vodě uvařená zelenina byla v obřích kusech? Byly nevzhledné, skoro ve stylu závodní jídelny minulého století. Jinak byl pokrm výtečný. Maso perfektně udělané, šišky naprosto skvělé. Jen ta zelenina …

Na závěr, jako vždy, jsme si dopřáli sladkou tečku. Vybrali jsme si z akčního menu hrušku zapečenou v listovém těstě s vanilkovým krémem a zmrzlinou. Skvělý nápad, skvěle servírovaný a dokonalé chuti. Takže dezert zvládla kuchyně na jedničku.

Placení proběhlo bez problémů. Celkem jsme zaplatili rovných 600 Kč. Restaurace Tisůvka má zjevně dobrou pověst zaslouženě. Přes pár malých nedostatků je to skvělá volba, pokud se budete nacházet v okolí Žďáru nad Sázavou.