Restaurace Ada kromě drobností stojí za to
Hotel Hoffmeister v Praze prošel po změně majitele i rekonstrukcí a tak jsme byli pozváni abychom ohodnotili restauraci s novým šéfkuchařem a novým menu. Nešli jsme tedy inkognito ale byli jsme očekáváni, takže i naše hodnocení tedy muselo být přísnější.Hotel se sám prezentuje jako luxusní a restaurace představuje jako tu se zážitkovou gastronomií. Restaurace má sice zvláštní vchod přímo z ulice, nicméně poloha hotelu zjevně mnoho hostů do ní přes den neláká. Takže jsme se ocitli jako jediní hosté v jejím bílém interiéru. Ten sice působí čistě a jemně, nicméně pokud není zaplněn hosty, útulně se v něm moc necítíte. Byli jsme usazeni u bělostného stolu se stříbrným servisem.
Obsluha nám nabídla jídelní a nápojový lístek. K pití jsme si dali domácí okurkovou a zázvorovou limonádu, karafu kohoutkové vody a 0,15 l skleničku domácího červeného vína. U toho nám bohužel obsluha nebyla schopna říci, cože to je za víno, pouze že je italské. Původně jsme se těšili na české ryby. Podle webových stránek měla v den naší návštěvy začínat akce se speciálním menu z nich. Bohužel jsme se dozvěděli, že začátek akce byl odložen. Proč to zůstalo na webu? Z nijak rozsáhlého stálého lístku jsme nakonec vybrali jako předkrm pečený kozí sýr s hruškou, rakytníkem a pekanovými ořechy a kachní rillettes s jeřabinami a kaštanovým mousse. Dále jsme měli chuť ochutnat polévku, tedy silný hovězí vývar s ravioli a zeleninou. Ano není to překlep v jídelním lístku bylo uvedeno “s ravioli”?!? Z hlavních jídel padla volba na jehněčí hřebínek s pohankou, špenátem, topinamburem a estragonovou omáčkou a holubí supreme s pastinákem, pancettou, marmeládou z červené cibule.
Nejprve přišly nápoje. Domácí limonády výtečné, opravdu čerstvě připravené a víno, o kterém toho obsluha moc nevěděla skutečně chutné. Dostali jsme i amuse bouche, tedy pozornost od šéfkuchaře. Byla to variace z mořského vlka. Výtečná jednohubka navíc doplněná naprosto dokonalým domácím pečivem.
Co říci k předkrmům? Kachní rilletes výtečné, jemné a přitom zachovaná struktura s kousky masa. Kombinace s kaštanovou krémem a jeřabinami byla pro nás netradiční ale povznesla celý předkrm na novou úroveň.
Kozí sýr, zapečený ve filo těstě byl smetanově jemný, těsto a ořechy příjemně křupaly a hruška ve formě kostiček, naložených ve víně a sušeného hruškového chipsu vše pěkně doladila.
Přišla řada na polévku. Už barva a vůně dávaly znát, že se jedná o skutečně poctivý a silný vývar. Byl lahodný. V něm křupavé nudličky zeleniny a dvě ravioly, plněné masem. Kuchař tady ukázal, že i z vývaru se dá udělat naprosto exkluzivní chod.
Pak dorazily hlavní chody. Kupodivu nebyly to žádné miniaturní porcičky, jak se občas v luxusních restauracích vidí, ale poctivé porce. Holub byl v historii vždy tradičním českým jídlem ale nějak se na něj pozapomnělo. Tenhle v podání restaurace Ada byl skvěle připravený. Maso šťavnaté a chutné. K tomu pastiňákové pyré, které tomu dávalo další ne úplně tradiční dimenzi. Voňavá pancetta a cibulová marmeláda to je dokouzlila k dokonalosti.
Podobně skvělé bylo i jehněčí. Růžové šťavnaté masíčko ve výtečné pistáciové krustě. Už jen takhle připravenbé s výbornou pohankou by to bylo naprosto luxusní jídlo. Vše ale ještě doladily topinamburové chipsy a omáčka s estragonem. Z našeho pohledu salát a špenátové listy už dělaly jen dekoraci.
Na závěr jsme tradičně objednali i jeden dezert. Vybrali jsme si fíkové crème brûlée s lesním ovocem. Dezert nebyl chuťově špatný ale byl uvnitř polotekutý místo klasické “pudinkové” konzistence.
Celkově bychom za náš oběd zaplatili 1.960 Kč. Nutno říci, že až na dezert cena odpovídala kvalitě. Restaurace Ada hotelu Hoffmeister zcela jistě není místo pro každodenní stravování. Nicméně vyplatí se sem občas zajít a ochutnat něco výjimečnějšího a exkluzivnějšího.