Můj zcela nevýznamný blog

Když se řekne Hluboká nad Vltavou, představí si každý krásný zámek popřípadě malou zoologickou zahradu. Něco o místní gastronomii jen málokdo. My jsme dostali od místních tip na nově otevřenou restauraci Solidní šance a tak jsme se do města na Vltavě vydali.Restaurace se nachází přímo v historickém centru. Sídlí v nově zrekonstruovaném historickém objektu a patří k ní nově zřízený pivovar. Když jsme vstoupili do vlastní restaurace, ocitli jsme se v útulném lokále s dřevěnými sloupy. Z výzdoby je znát, že majitel je velkým fandou sportu a obzvlášť hokeje. I stoly jsou pod skleněnou deskou pokryty stránkami sportovních novin. Předem jsme si udělali rezervaci, ale nakonec na páteční oběd se restaurace zaplnila pouze z poloviny.

Obsluhovala nás mladá, sympatická a velice ochotná servírka. Jídelní a nápojové lístky jsme měli už připraveny na stole při našem příchodu. Nabídka tu není nijak rozsáhlá a na první pohled je znát, že se tu snaží o lokální tradiční gastronomii. Proč jsou v něm inzeráty z prvorepublikových novin, to jsme ovšem nepochopili.

K pití jsme si dali domácí jablečný mošt a samozřejmě jsme nemohli neochutnat místní pivo. K dipozici byly celkem 4 piva, my jsme si vybrali světlý speciál. K jídlu jsme objednali masovou paštiku s máslem a pečivem, čočkovou polévku, bramborák s masovou sestavou a dančí kýtu. Bohužel i v Solidní šanci podlehli manýrům některých českých restaurací a ke grilovaným masům si host musí objednat příloho zvlášť. Proč kuchař nesestaví pokrmy tak aby odpovídaly jeho představě a tak aby se přílohy co nejlépe hodily k připravenému masu? Takže jsme si k ní taky vybrali bramborák, protože ten je zjevně specialitou podniku.

Nápoje byly naprosto skvělé. Mošt výtečný a pivo jakbysmet. Masová paštika byla skvělá jemná a výtečně ochucená. Pečivo, tedy chléb, byl čerstvý a měkoučký. Máslo byl dobrý nápad, jen by se nesmělo servírovat hostům čerstvě vytažené z lednice. I při vynaložení veškerých sil se nám ho na chleba nepodařilo namazat. List kapusty na kterém byla výtečná marmeláda k paštice jsme ještě chápali, ale proč byl na talíři i plátek rajčete a talíř dokola oblitý bylinkovým olejem, to nám nějak unikalo.

Čočková polévka byla chuťově naprosto skvělá, doplněná domácími tyčkami z listového těsta. Skvělý nápad, který moc nestojí a polévku posune o úroveň výše. Jen snad v čočkové polévce jsme očekávali více zrnek čočky. Jestli byly v polévce rozmixovány nebo rozvařeny, to jsme nezjišťovali. Ale k čočkové polévce patří to, že každé sousto je plné zrnek čočky, které dávají jídlu další smyslový vjem.

Pak přišla hlavní jídla. Bramborák se třemi plátky masa – vepřovým, uzeným a kuřecím. Nebyla to žádná vysoká gastronomie ale klasické české hospodské jídlo. Chuťově dobré, jen bramboráky byly nezvykle tlusté, takže většina jejich objemu byla spíše uvařená, jen tenká kůrka na povrchu usmažená. Proti syrové cibulce a paprikám na bramborácích nelze nic říci. Jen se tu opět zcela nesmyslně zopakoval motiv plátku rajčete a listu kapusty.

Dančí kýta byla chuťově skvělá. Jen byla umořená na grilu k smrti a tedy suchá. Kýta je bez tuku už sama o sobě, takže příprava well done ji zaručeně dokonale zabije, což se v tomto případě stalo. Bramboráky opět dobré, jen velice tlusté. A i tady na talíři rajče, list kapusty a oblití talíře bylinkovým olejem. Čerstvá cibulka a paprika také. V mase zapíchnutá snítka rozmarýnu se opět dala pochopit ale proč tomu všemu vévodily lístky čerstvé bazalky, které se chuťově k jídlu vůbec nehodily, to nám zůstalo záhadou.

Na závěr jsme si objednali dezert, tedy teplý domácí štrúdl se šlehačkou a espresso. Servírka se nás neopomněla optat, zda chceme velké nebo malé a s mlékem nebo bez. Zopakovali jsme, že chceme normální espresso, což ji trochu znejistělo a tak nahlas zopakovala že tedy malé a bez mléka a až když jsme nereagovali odešla. Nutno říci, že dezert byl skvělý a káva také.

Když jsme dojedli, přistál nám na stole stojan se 4 skleničkami, naplněnými 4 druhy piv, které restaurace nabízí. Jako degustace na účet podniku. Skvělý nápad, jen si nás napadlo, že by bylo lepší tuhle degustaci nabídnout hned na začátku aby si host mohl podle toho vybrat pivo, které mu nejvíce chutnalo.

Placení proběhlo bez problémů. Za oběd se skutečně obřími porcemi jsme zaplatili 800 Kč. I když v kuchyni ještě není vše zcela dokonalé, určitě Solidní šance stojí za návštěvu.

A dvě poznámky na závěr:

Restaurace nemá vlastní webové stránky, nenajdete ji ani na sociálních sítích. Jediné informace o ní na webu jsou na oficiálních stránkách města Hluboká.
Sympatické na restauraci je i to, že tu nemají žádný „dětský koutek”. Tedy evidentně tu nejsou vítány rodiny s nevychovanými nebo příliš malými dětmi, které by obtěžovaly svou přítomností ostatní hosty. Zjevně tu, na rozdíl od mnohých jiných, pochopili že restaurace je tu kvůli dobrému jídlu a pití a ne jako dětské hřiště pod střechou.