Osteria Unico – ne zcela dokonalá italská restaurace
Od naší známé jsme dostali horký tip na nově otevřenou italskou restauraci Osteria Unico v Horoměřicích u Prahy. Takže jsme do Horoměřic vyrazili, ochutnat jídlo, které by mělo obohatit italskou kuchyni v ČR, jak restaurace píše na svých webových stránkách.Restaurace se nachází v objektu zřejmě bývalé prodejny v jeho suterénu. Má i pěknou předzahrádku. My jsme si sedli dovnitř. Jedné celé stěně dominuje velký regál s převážně italskými kvalitními produkty, které si hosté mohou v restauraci zakoupit. Zaujal nás i velice pěkný jednoduchý nábytek. Naopak nás šokoval stojan s jakýmisi kýčovitými dětskými oblečky, který stál v lokále a které byly nabízeny k prodeji. Ani prázdné vypité lahve od vína, použité jako část dekorace, zrovna nebudily libé pocity.
Restaurace byla v době naší návštěvy takřka prázdná, jeden obsazený stůl na zahrádce a jeden uvnitř. Velice příjemná obsluha nám nabídla jídelní a nápojový lístek a informovala nás o denní nabídce. My jsme nakonec dali přednost jídlům ze stálého menu. K pití jsme si dali karafu kohoutkové vody a domácí malinovou a levandulovou limonádu. K jídlu jsme vybrali jako předkrmy vitello tonnato a tartar (tedy italský tatarák) s burratou, dále polévku dne – brokolicový krém. Jako hlavní chody nás zaujala vykoštěná králičí roláda s olivami a bylinkami,zabalená ve slanině s restovanou kapustou a salát z ječmene, slaniny, brusinek a brokolice s restovanými mandlemi.
Nejdříve na stůl přistály nápoje a košík s foccaciou. Limonády výtečné, jen ta levandulová potřebovala trochu zředit vodou, protože byla až příliš sladká. Naprosto nás dostala výtečná foccacia s dokřupava vypečenou kůrčičkou, uvnitř nadýchaná a chuti opravdu lahodné.
Pak už dorazila polévka. Vypadala a chutnala skvěle. Jemná konzistence s výtečným olivovým olejem na vrchu. Jen nebyla úplně nejteplejší, spíše jen vlažná.
Předkrmy přišly také poměrně velice rychle. Vitello tonnato, tedy telecí plátky s majonézou z tuňáka je klasický italský recept. Předkrm vypadal luxusně a tak i chutnal. Doplněn ančovičkami a velkými kaparami, které už tak skvělou chuť dováděly k dokonalosti.
Tartar neboli italský tatarák vypadal také na talíři dokonale. Dokola obsypaný piniovými oříšky a navrchu seděla burrata. Chuťově byl skvělý, vše ladilo skoro dokonale. Jen jedna výtka – burrata byla opravdu výrazněji studenější (skoro ledová) než maso a tedy pokud jsme si dali do úst oboje najednou, pocit nebyl nepříjemnější.
No a pak už jsme jen čekali a čekali. Skoro 50 minut trvalo, než jsme dostali hlavní chody. Salát z ječmene byl naprosto dokonalý, vše v něm skvěle ladilo. Shodli jsme se, že to byl nejlepší chod, co jsme v restauraci dostali.
Králičí roláda nebyla také špatná. Obzvlášť výrazná chuť a vůně tymiánu v kontrastu s chutí černých oliv, kterými byla naplněna, dával jídlu zajímavý chuťový rozměr. Restovaná kapusta byla ovšem k tak výrazným chutím trochu fádní.
Nakonec jsme si dali dezert. Dezerty nejsou na jídelním lístku, v restauraci je dělají zjevně každý den trochu jiné a jsou v chladícím boxu a pod poklopy na baru. Tady snad jedna výtka – ani u jednoho není uvedena cena, což je ovšem v ČR nezákonné. Nakonec jsme si vybrali mandlový dort caprese. Dostali jsme ho naservírován se smetanovým krémem a kousky broskví. Dort nebyl špatný ale chuťově trochu fádní. Proč v začínající sezóně čerstvého ovoce kuchař použil zjevně supermarketové broskve nevalné vůně a chuti, nám zůstává záhadou. Dezert tedy nenadchl.
Vlastní placení proběhlo bez problémů kartou. Jen z účtu jsme nebyli moc moudří, protože na něm jednotlivé částky byly popsány nic neříkajícími popisky. Celkem jsme zaplatili 1370 Kč.
Konstatovali jsme, že přestože suroviny byly zjevně kvalitní (až asi na ty broskve) a vše poctivě připravené, celkový dojem a kvalita ne zcela odpovídala ceně. Osteria Unico asi stojí za návštěvu ale k dokonalosti jí ještě dost chybí.
PS: Většinou píši hned po návštěvě i krátké hodnocení každé restauraci na Facebook. Udělal jsem to i tentokrát. Dočkal jsem se velice agresivní a nenávistné reakce paní majitelky. Vše prý bylo perfektní a bezchybné, kýčové dětské šatičky byly od paní návrhářky a my jsme údajně přišli do restaurace nevhodně oblečeni (při popisu bylo jasné, že si nás s někým spletla). Takže pozor, v téhle restauraci se zjevně nepočítá se zpětnou vazbou od hostů … 🙁