Gastronomie 
No Comments Ve století dobré ale ještě doladit
Loděnice u Berouna je místo, kam jsme vyrazili za gastronomickými zážitky tentokrát. Dostali jsme tip na restauraci a penzion Ve století, kde prý výborně vaří a kam se sjíždějí hosté z blízkého i dalekého okolí.
Restaurace s penzionem leží přímo proti sjezdu z dálnice směrem od Prahy. Jsou to nepřehlédnutelné dva objekty, zřejmě původní statek. Restaurace je členěna do tří prostor. Jeden menší a jeden větší v přízemí a pak také z větší místnosti lze vystoupat po schodech do otevřeného patra. Udělali jsme si předem rezervaci a jak se ukázalo, byl to dobrý tah, protože restaurace se během naší návštěvy zcela naplnila hosty vesměs také s předchozími rezervacemi.
Jídelní a nápojové lístky jsme dostali takřka současně s tím, jak jsme zasedli ke stolu. K pítí jsme si vybrali jablečnou a kopřivovou domácí limonádu. K dispozici byl stálý a denní jídelní lístek. Z toho denního jsme si vybrali držťkovou polévku a uzený hovězí jazyk s křenovou omáčkou a houskovými knedlíky. Ze stálého menu nás zaujala domácí pomazánka z vepřového boku s rozpečeným chlebem a okurkou a jako hlavní chod filet z candáta s karotkou, citronovou omáčkou a bramborovým pyré.
První dorazily nápoje. A bohužel to byl negativní zážitek. Přestože jsou prodávány jako „domácí“ byly namíchány z průmyslově vyráběného sirupu. Byla to prakticky přeslazená voda, v níž jsme chuť jablka nebo kopřivy hledali opravdu těžce. Mimochodem od 1.7.2017 je zakázáno označovat slovem „domácí“ výrobky, které nejsou na místě vyrobeny ze základních surovin. Požádali jsme proto ještě o karafu kohoutkové vody (stojí tu symbolických 5 Kč). Obsluha se bohužel moc nezajímala o to, proč nám limonáda nechutná a nedopitou ji odnesla.
Pak přišel předkrm a polévka. Pomazánka z vepřového bůčku byla výborná, jemná a na jazyku se jen rozplývala. Opečený chleba nebyl připálený, jen na něm vytvořena tenká křupavá vrstvička, Okurky a cibule to vše skvěle doplňovaly.
Držťkovka je česká klasika ale i na té se dá hodně zkazit. Tahle ale byla výborná, chutná a servírovaná opravdu horká, jak by to správně mělo být. Jediným malým nedostatkem bylo, že k ní nebylo servírováno žádné pečivo.
Na hlavní chody jsme byli zvědavi, jak se bude lišit ten z denní nabídka od toho ze stálého menu. Uzený jazyk byl opravdu servírován jednoduše, typicky hospodsky. Byl bez zbytečných okras. Chuťově mu nebylo co vytknout a omáčka byla naprosto dokonalá. Knedlíky píše průměrné asi z velkovýroby kupované, protože jsme v nich nenašli ani maličká kousek housky. Ale chuťově a konzistencí špatné vůbec nebyly.
Pravým opakem co se týká servírování byl candát. Na talíři vypadal luxusně a i tak chutnal. Zelenina udělaná dokonale na skus a jemné bramborové pyré ho pěkně doplňovalo. Omáčka byla příjemně sladkokyselá ale jemná a nepřebíjela skvělou chuť rybího masa. Vše skvěle ozdobily i chuťově doplnily grilované plátky citronu.
Závěrem jsme objednali dva dezerty jako sladkou tečku. První byly lívanečky s borůvkami a malinami. Objednali jsme si ale poloviční porci, protože v plné byly 4 ks. Lívanečky nadýchané, marmeláda výborná a na vrchu skvělý smetanový krém.
Druhou sladkou tečkou byl trochu netradiční čokoládový crème brûlée s glazovanými třešněmi v likéru. Ani ten nezklamal, i když jeho konzistence byla o něco tužší a hutnější, než u originálního vanilkového krému.
Placení kartou proběhlo bez problémů. Celkem nás oběd stál 734 Kč. Přes některé problémy cena zcela odpovídala kvalitě, jakou jsme v restauraci Ve století dostali. Stačilo by málo, jen doladit názvy a kvalitu limonád a trochu vřelejší obsluhu, která se zajímá o to, proč hostovi nechutná nebo chutná. Pak by restaurace jistě byla jedním z klenotů mimopražské gastronomie.