Můj zcela nevýznamný blog

Trend malých pivovarů s restaurací je nezadržitelný. Jak jsme se už v minulosti přesvědčili, ne každý takový pivovar má i kvalitní kuchyni. Takže když jsme vyjížděli do Slaného do restaurace s pivovarem Antoš, jeli jsme tak trochu do neznáma.

Pivovar je přímo v centru města a zdálky svítí jeho fasáda s firmou na historickém domě. Parkování je bezproblémové hned naproti na veřejném parkovišti. Vchod do restaurace je, mírně řečeno, utajený. Obešli jsme skutečně celý dům, než jsme jej našli v úzké boční uličce. Vešli jsme do velice útulného interiéru s dvěma velkými měděnými varnými kotly. Obsluha nás velice vřele přivítala a nabídla místa v nekuřácké hlavní místnosti nebo na galerii v patře, popřípadě v kuřáckém sklepě. Sedli jsme si pěkně poblíž výčepu, abychom mohli sledovat cvrkot v restauraci zblízka.

K pití jsme si dali z mnoha nabízených piv na doporučení medový speciál 14° a zelený čaj. Z jídelního lístku bylo těžké vybírat, protože ač ne nijak rozsáhlý, obsahoval samé lákavé tradiční dobroty. Nakonec jsme zvolili Antošův utopenec, naložený v černém pivu s cibulkou a česnekem, smažené olomoucké tvarůžky v pivním těstíčku s cibulovým salátkem a jako hlavní jídla konfitovanou kančí plec s houbovou omáčkou s chlebovými knedlíky a marinovanou vepřovou krkovici v tmavém pivu se studenou česnekovou omáčkou a salátem a k ní jako přílohu chléb.

První samozřejmě dorazily nápoje. Pivo bylo výtečné, přestože vysokostupňové, chuť lehká a velice osvěžující. Pak už přišly předkrmy, nutno říci že v porcích spíše se blížící hlavním chodům. Utopence výborné, jemné, kyselost nepřebíjela chuť uzeniny. Chlebem jsme vymazávali talíř, protože to byla skutečně dobrota. Olomoucké tvarůžky známe obalované v klasickém trojobalu. Pivní těstíčko jim dalo ještě další, vyšší rozměr. Předkrmy nás tedy naladily na velice vysokou frekvenci a těšili jsme se na hlavní chody o to více.

Oba objednané hlavní chody vypadaly klasicky, rustikálně. Bohužel jsme zjistili, že i sem dorazila „nemoc“ českých restaurací, se kterou se v poslední době často setkáváme – naprosto studené talíře. Byl to ale jediný falešný tón v celém kulinářském koncertu v restauraci a pivovaru Antoš. Kančí plec výtečně ochucená a ladící s houbovou omáčkou, výrazné chuti a vůně. S chlebovými knedlíky se v restauracích často nesetkáváme, přestože tenhle tradiční knedlík vyniká podstatně výraznější chutí, než ten klasický houskový. I ten ke kančímu byl naprosto skvostný. Marinovaná krkovice s křupavou kůrkou a uvnitř se jen rozplývala. V česnekové omáčce nebo spíše majonéze bylo jen tolik česneku, aby nepřebil ostatní chutě. Prostě výtečné. Za celý oběd jsme zaplatili 598 Kč. Placení proběhlo bez problémů.

Restaurace a pivovar Antoš má několik hodně silných zbraní, kterými přesvědčuje své hosty o kvalitě. První je samozřejmě výtečná kuchyně a výtečné pivo. Jen by manažer měl dohlédnout na kuchaře, aby teplé jídla servíroval na teplých talířích. Druhou je obsluha. Nevíme, jak ostatní členové týmu, ale mladý číšník, který jediný v průběhu naší návštěvy obsluhoval byl příjemný, vstřícný a komunikativní. Všechny dotazy ohledně jídel, piva a restaurace obecně nám ochotně zodpověděl. Navíc jsme si všimli, že při příchodu anglicky mluvících hostů plynule přešel do naprosto perfektní angličtiny.

Restaurace a pivovar Antoš ve Slaném určitě stojí za návštěvu. A to pro klasické milovníky piva i pro vyznavače poctivé české gastronomie.