Můj zcela nevýznamný blog

Mnichovice u Prahy jsou známou křižovatkou ale i výchozím bodem středočeské turistiky. Není proto divu, že na místním náměstí najdete hned několik restaurací. Vybrali jsme si tu zrekonstruovanou a zcela nově otevřenou – restauraci U Mariánského sloupu.

Tabulka u dveří hlásá hrdě, že vcházíte do restaurace IV. cenové skupiny. Ale hned vedle ní je upozornění, že restaurace je nekuřácká. To nás pozitivně naladilo. Jak asi vypadá nekuřácká „čtyrka“? Dvojitými dveřmi jsme vešli do malé, útulné hospůdky, přesně takové, jakou vidíme ve filmech z první republiky. Prostor je členěn do čtyř „koutů“. Výčep, lovecký koutek s kachlovou pecí a dva koutky s okny na náměstí. Kapacita je odhadem 30-40 hostů. Restaurace je zařízena jako jednoduše řečeno obědová. Zavírá denně v 16 hodin.

Nabídku nápojů najdete na klasickém stojánku na stole. Objednali jsme tradiční točenou malinovku a minerálku. Jídelní lístek tu obměňují každé tři dny, trvale tu mají jen přesnídávkovou nabídku. Ani jedna z nabídek není žádným rozsáhlým dílem. Objednali jsme si z přesnídávkového lístku českou klasiku – knedlíky s vejci. Z denního lístku nás oslovilo uzené s bramborovou kaší a smažený vepřový řízek s bramborovým salátem. Jako dezert jsme si objednali švestkové knedlíky s mákem. Ceny nás trochu zarazily, jestli jsme neudělali chybu. Vždyť řízek za 95 Kč nebo švestkové knedlíky jako dezert za 35 Kč to jsou opravdu ceny čtvrté cenové skupiny. Ale protože restaurace voní čistotou, obsluha je velice příjemná, pochyby se pomalu rozplývaly.

První dorazily knedlíky s vejci. Servírovány rustikálně, žádné zbytečné okrasy nebo umělecká díla na talíři. Byly výborné, domácí i když potřebovaly trochu přisolit. Ale knedlíky s vejci si může bez problémů každý dochutit na stole, takže to nebyl takový problém. Hlavní jídla přišla takřka hned poté, co jsme předkrm dojedli. Uzené maso voňavé, kaše jemná a chutná. Vepřový řízek šťavnatý, dělaný z vepřové krkovičky. K němu klasický český bramborový salát s majonézou. I ten byl evidentně nikoliv kupovaný průmyslový produkt, ale pěkně ručně vyrobený v kuchyni restaurace. Oba hlavní chody výborné, domácí, a v dostatečně velké porci. Jak jsme pochopili, tak sem chodí na obědy především dělníci a úředníci z místních firem. Dělníci vyžadují asi hutnější pokrmy a pro ty, kteří nechtějí mít tak nacpané žaludky je na lístku každý den minimálně jedno nebo dvě lehčí jídla jako třeba treska s brokolicí nebo těstoviny se špenátem.

Pak přišel dezert – švestkové knedlíky s mákem, neboli další česká klasika. I ty byly výtečné a nenašli jsme na nich nic, co by se dalo vytknout. Placení proběhlo bez problémů jen s jedním malým zádrhelem. Celkem jsme za oběd pro dva zaplatili 295 Kč. Bohužel jsme nemohli zaplatit našimi stravenkami, jak je to v podnicích, nabízejících obědy obvyklé. Restaurace má zatím smlouvu jen s jednou společností, jejíž stravenky nemáme. Ale byli jsme ujištěni, že brzy už budou přijímat všechny nejrozšířenější stravenky v ČR.

Restaurace U Mariánského sloupu, jak jsme se dozvěděli, funguje od ledna 2015 už si zjevně našla své zákazníky. V létě je to určitě dobrá příležitost pro výletníky dobře se najíst a napít. Nenajdete tu žádnou vysokou gastronomii, žádná umělecká díla na talířích. Mají tu opravdu jídlo ve stylu „klasické čtyrky“. Tedy jednoduše servírované, ve velkých porcích a poctivě připravené. A v neposlední řadě za velmi příznivé ceny. Vzhledem k silné konkurenci, hned ve vedlejším domě je pizzeria, lze jen doufat, že si tenhle standard restaurace udrží co nejdéle.