Můj zcela nevýznamný blog

Golfových hřišť a tréninkových ploch v poslední době u nás vyrůstá plno. Ale i golfisté se potřebují občerstvit a tak současně s hřištěm se většinou otevírá i restaurace. Do jedné takové v malé obci Kostelec u Křížků nedaleko Prahy jsme se vypravili a byli jsme zvědavi, zda je to jen občerstvovací stanice nebo opravdu slušná restaurace.

Restaurace Na Golfu je v obci lehce k nalezení, protože golfový klub s halou asi nikdo nepřehlédne. Do restaurace se vstupuje přes recepci golfového klubu, což není úplně nejšťastnější v případě, že sem jdou hosté pouze za jídlem a pitím a ne za golfem. Interiér restaurace je rozdělen do dvou částí. Tou první je bar i s křeslem u krbu, nad nímž se skví velkoplošná televize, na níž právě probíhal přenos z golfového turnaje. Druhou částí je vlastní jídelna v ryze golfovém stylu. Tedy stěny obložené dřevem, kombinovaným s tmavě zelenou barvou a tartanovými vzory závěsů. Jedna celá stěna je prosklená s pěkným výhledem ven. Z webových stránek jsme se dozvěděli, že kuchyni tu vede novozélandský šéfkuchař a o to více jsme byli zvědavi jaký kulinářský zážitek nám připraví.

Jídelní lístek dával svým, na tuzemské poměry minimalistickým rozsahem vědět, že to tady asi s kvalitou myslí vážně. Tři předkrmy, jedna polévka, čtyři hlavní jídla, jeden salát a čtyři dezerty, to byla kromě pár dětských jídel a barových snaků celá nabídka. Kromě toho ještě speciální týdenní menu čtyř sezónních jídel. Vybrali jsme si kuřecí paté s madeirským vínem, jablečným chutney a čerstvou bagetou, celerové velouté s křupavou petrželí a kořeněnými dýňovými semínky a jako hlavní jídla z týdenní nabídky pečenou jehněčí kýtu marinovanou v česneku se špenátem a bramborovými knedlíky a ze stálé nabídky lososa pečeného na pánvi s asijskou omáčkou ze slávek, nudlemi Udon, kokosovým mlékem s listy Pak Choi a nakládaným zázvorem. Uvádím záměrně originální znění jídel z nabídky, protože to je jedna z věcí, která je tady k diskuzi. Má smysl vypisovat takřka všechny ingredience a detailní způsob přípravy? Nestačilo by u lososa napsat jednoduše „pečený losos s asijskou omáčkou se slávkami a nudlemi“? Pokud se host blíže zajímá o konkrétní věci okolo jídel, tak mu je obsluha jistě ráda sdělí. Právě třeba u lososa byl sáhodlouhý název, nicméně nebylo zmíněno, že je posypán sezamovými semínky, jejichž chuť ne každý snáší. Ale to jen na okraj.

K pití nám obsluha nabídla lahev muškátu, které vyrábí pro restauraci jedno malé vinařství na jižní Moravě. Bylo opravdu skvělé. Jídlo přinesla ochotná a usměvavá obsluha. Předkrm byl výborný, paštika se jen rozplývala na jazyku a chutney její skvělou chuť jen podtrhlo. Polévka za předkrmem nijak nezaostávala. Jemná, skvěle ochucená a petrželové chipsy a dýňová semínka jí dávaly naprosto luxusní rozměr. Hlavní jídla byla servírována pod glošem, tedy poklopem, který obsluha zvedne až na stole. Klasické jehněčí na česneku bylo křehké, šťavnaté a listový špenát s domácími knedlíky to jen doplnil. Vše pěkně rustikálně servírováno. Losos byl dobrý, chuť tak, jak si našinec představuje asijskou kuchyni. Těžko hodnotit, zda vše hrálo chuťově tak, jako v zemích původu. Nám ale chutnal.

Na závěr jsme neodolali sladké tečce a kávě. Objednali jsme si cappucino a espresso a k tomu velikonoční mazanec a kardamomem ochucenou panna cottu s rebarborou a křupavou medovou oplatkou. Káva byla dobrá, jak chuťově, tak objemem. Velikonoční mazanec byl domácí, hutný a opravdu dobrý. Panna cotta byla koncertem chutí až do chvíle, kdy jsem si do úst dal medovou platku a málem jsem si na ní vylomil zuby. Nebyla to měkká oplatka ale na kámen tvrdý medový karamel, navíc velikosti, která neumožňovala ho sníst v jednom kuse. To byl takový falešný tón na závěr kulinářského koncertu, který jsme si užili.

Celkem jsme v restauraci zaplatili 1175 Kč. Pravda, není to lidová cena, ale na druhou stranu v restauraci Na Golfu dostanete za své peníze odpovídající kvalitu. Není jistě žádným překvapením, že restaurace především cílí na vyznavače golfu, kteří určitě nemají obecně zcela hluboko do kapsy. Ale na druhou stranu si do Kostelce u Křížků občas zajet na dobré jídlo může každý.