Můj zcela nevýznamný blog

Podivná hospoda s podivným jménem na podivném místě. Tyhle tři věci nás napadly jako první, když jsme se rozhodovali, zda navštívíme restauraci Slowpec ve středočeské Líšnici. Byli jsme ale nakonec opravdu překvapeni.

V zapadlé vísce na první pohled z ulice docela obyčejná vesnická hospůdka. Ale při bližším ohledání malá stylová restaurace s venkovním posezením. Interiéru ve tvaru L vévodí krb, stylizovaný plechovými nýtovanými deskami, jako obkladem. V zadním rohu dětský koutek. Ti, kterým vadí dětské hry v restauraci, mohou volit místo za rohem nebo venku. Pozitivní je i to, že se do restaurace smí se psy a jsou tu na jejich návštěvy vybaveni.

Udělali jsme si dopředu rezervaci a dopředu také objednali víkendovou specialitu, kterou je nutné rezervovat – pomalu tažená telecí líčka se soté ze šalotky a hnědých žampionů s tymiánovými gnocchi. Z jídelního lístku jsme si dále vybrali polévku z červené a zelené čočky, domácí paštiku z kachních jater s portským vínem a jako druhý hlavní chod, kromě líček, filet z kapra se zeleninovým ragú a pečenými bramborami. Z nápojů jsme neodolali domácí bezové limonádě a domácí jablečné šťávě. Rozlévaná vína byla k dispozici pouze dvě, jedno bílé a druhé červené. Jinak velice ochotná a informovaná obsluha nedokázala specifikovat, co to je za vína, takže jsme to raději neriskovali.

Nápoje přišly obratem a kupodivu, na rozdíl od mnohých jiných restaurací, které jsme navštívili a které se tváří jako podniky vyšší úrovně, si v restauraci Slowpec nepletou bez a bezinky a domácí limonádu od té, připravené z průmyslově vyráběných sirupů. Dostali jsme výtečnou bezovou limonádu, skutečně domácí a snad ještě lepší jablečnou šťávu, také místní produkce. To nám vzápětí obsluha také na náš dotaz potvrdila.

Polévka i předkrm dorazily asi po 5 minutách. Polévka výborná, chuť čočky v ní zbytečně nepřebíjely žádné další výraznější chuti. Prostě tak si člověk představuje domácí čočkovou polévku. Paštika z kachních jater, servírovaná v mističce, ve které byla uvařena, na první pohled nevypadala nic moc. Až když jsme zakrojili do voňavé hmoty, vůně jater a portského vína nám vyrazila dech. K tomu servírovaný domácí měkký chléb a brusinky, prostě koncert chutí.

Těšili jsme se hlavně na telecí líčka. Co to bude za zázrak, který je nutné si předem rezervovat? Prezentace jídel na talíři tady není nijak překombinovaná. Jednoduché, rustikální servírování plně koresponduje s prostředím a nabídkou. Líčka s gnocchi byla už na první ochutnání skvělá. Slowpec ukazuje, že se nemusí dělat stále stejně- tedy na červeném víně. Maso se jen rozsýpalo a soté doplněné lehce tymiánovou chutí gnocchi ho jen povyšovalo do opravdového chuťového nebe. O nic nezaostával ani kapr. Z nepochopitelných důvodů tuhle naši rybu většina restaurací zcela ignoruje. Ten, kterého jsme ochutnali, byl výborný. Křupavá slaná kůžička a chutné šťavnaté masíčko. Díky zelenině byl celý chod velice lehký a opravdu letní.

Po tak skvělém jídle nezbylo, než ochutnat také dezert. Volba padla na domácí tiramisu. Bohužel i tady se zřejmě nakazili infekcí, která šíří legendu, že dobrá káva je jen arabika. Jak jinak si vysvětlit, že je dezert uveden jako „tiramisu z brazilské 100% arabiky“. S podobným popisem k dezertu jsme se ještě nikdy nesetkali. Tiramisu, podávané ve skleničce bylo skutečně domácí a chuťově vyvážené. Takže další plusový bod pro Slowpec.

Placení proběhlo s problémy, protože když jsme chtěli zaplatit kartou, nepovedlo se platební terminál připojit ani na opakovaný pokud. Protože jsme neměli chuť chodit s obsluhou někam ke kuchyni, kde to prý funguje, zaplatili jsme raději hotově. Celkem nás návštěva v restauraci Slowpec stála 784 Kč. Cena je to přiměřená kvalitě, jako jsme dostali.

Celkově v nás návštěva zanechala velice pozitivní dojem. I když ani tady nebylo vše perfektní, je restaurace Slowpec dobrým tipem na oběd nebo večeři.

Tip

Telecí líčka na víně dnes nabízí každá druhá restaurace. Co takhle trochu popustit uzdu fantazii a připravit je i na jiný způsob. Vždyť telecí líčka jsou prostě kus telecího masa a tedy lze je dusit na bylinkách, zelenině, na smetaně a podobně. Receptů je dost a dost, stačí se jen zamyslet.