Můj zcela nevýznamný blog

Pražský palác Platýz skrývá ve svém dvoře hned několik kaváren. Jen jedna z nich ale nese jeho jméno – Café Platýz. A protože se na svých stránkách chlubí i výbornou kuchyní, na které spolupracoval i známý šéfkuchař Jaroslav Sapík, naše kroky zamířily na oběd právě sem.

Kavárna je umístěna v zadní části dvora směrem na Uhelný trh. Bohužel kdo nezná tenhle průchod, ten ani netuší, že tu nějaká kavárna sídlí. V létě je venku předzahrádka, která naznačuje, že se tady lze zastavit. Interiér je příjemný, laděný trochu do atmosféry meziválečných let. Sympatické je, že jídelní lístek je jednoduchý a rozsahem minimalistický. Kromě stálé nabídky je tu k dispozici i denní menu. Bohužel jsme se v Café Platýz cítili trochu nepatřičně, protože na předzahrádce seděli turisté a cucali kávu nebo jiné nápoje ale uvnitř jsme byli skoro sami.

U ochotné obsluhy jsme si objednali domácí bezinkovou a mátovou limonádu. K jídlu jsme si vybrali z denního menu marockou cizrnovou polévku a plněnou kuřecí roládu s hráškovou rýží. Ze stálého jídelního lístku potom domácí husí paštiku s brusinkami a čerstvým pečivem a tabulovou špičku ve vývaru s hořčičnou omáčkou s kapary a vařenými bramborami. Po špatných zkušenostech jsme se optali číšníka, zda limonáda je opravdu bezinková nebo si ji spletli s bezovou. Ujistil nás, že je opravdu bezinková, takže jsme se těšili, protože domácí bezinkovou limonádu by host hledal v našich restauracích jak špendlík v kupce sena.

První dorazily limonády. Mátová v pořádku, z objednané bezinkové se bohužel i přes náš dotaz vyklubala bezová a bohužel nikoliv domácí, ale z průmyslově vyráběného přeslazeného sirupu. Proč restaurace klame zákazníky? Pak už přišly první chody. Polévka chutná, jen více než cizrnovou, připomínala klasickou frankfurtskou s klobásou. Chuť klobásy zcela přebila hlavní složku – cizrnu. Paštika výborná, brusinková remuláda stejně tak. Domácí pečivo bychom ale očekávali křupavější, i když chuťově špatné nebylo.

Hlavní chody přišly až po delším čekání. Proč, když lokál byl skoro prázdný, jsme nepochopili. Kuřecí roláda nejen že skvěle na talíři vypadala, ale také stejně tak chutnala. Výborná rýže s hráškem ji harmonicky doplňovala. Tabulová špička byla servírována na dvou talířích, na tom druhém byla hočičná omáčka s kapary a brambory. Maso perfektně uvařené, vývar chutný, na náš vkus mohl být trochu silnější. Zelenina v něm „na skus“, takže koncert chutí. I hořčičná omáčka s kapary výrazná, chuť masa naladila do další dimenze. Bohužel brambory lidově řečeno „bez chuti a zápachu“. Zjevně klasické supermarketové, jejichž kvalita je většinou na velice nízké úrovni. Přestože jsou brambory naší tradiční potravinou, restaurace se zatím moc nenaučily si je vybírat. O mase na steak se píší většinou celé elaboráty, kdy, kde, jak žil býk, ze kterého je maso, málem i s jeho jménem. Ale zkuste se zeptat v restauraci jaký druh brambor a odkud ke steaku podávají. To jen na okraj. Moučník jsme nezkusili, protože vystavené dorty jsou, jak jsme se dozvěděli, dodávané externě a tedy o kvalitě restaurace by moc nevypovídaly.

Za oběd jsme zaplatili celkem 560 Kč. Není to málo ale vzhledem k umístění restaurace v centru ani nijak moc. Přesto, že se Café Platýz odkazuje na Jaroslava Sapíka, kvalitou jídel ani nápojů s ním nesnese ani vzdáleně srovnání. Oběd tady byl další gastronomickou zkušeností, ale na gastronomický zážitek bychom se sem asi už nevrátili.

Tip

Kvalita brambor vynikne obzvlášť, pokud je podáváte vařené. V bramborové kaši nebo pečených bramborách se jejich nízká kvalita chuti a aroma dá snadno maskovat kořením a vlastní přípravou. Brambora vařená ve slupce nebo oškrabaná ovšem svou vůní, chutí a barvou jasně prozradí, jak moc jste na ní šetřili. Brambora by měla být i po uvaření žlutá (samozřejmě s výjimkou dnes moderních různobarevných odrůd), měla by na talíři vonět a chuťově by měla být výrazná. Kvalitní brambory většinou v supermarketech nekoupíte, ale stačí se poohlédnout po okolí nebo na internetu a snadno najdete místního českého pěstitele a dodavatele. U restaurace by vysoká kvalita brambor měla být samozřejmostí.